Jak popisuje Zemana BBC?

Jak popisuje prezidenta Miloše Zemana BBC? Možná vás to přiměje podívat se z nadhledu, možná vás to jen utvrdí tom, co už víte:

„Miloš Zeman sám sebe popisuje jako euro-federalistu a je zastáncem užší evropské integrace, i když se domnívá, že by si Česká republika měla dát na čas s přijetí eura.

Zeman si zakládá na konfrontaci a snaží se vykonávat své prezidentské pravomoci v plném rozsahu, i když to znamená, že dochází ke konfliktu s vládou.

Jeho jmenování blízkého spojence Jiřího Rusnoka předsedou vlády po rezignaci Petra Nečase v červnu 2013 se setkalo s prudkým odporem hlavních politických stran, které ho obvinily ze snah o uchvácení moci.

Podle Zemanových kritiků tento krok podkopal demokracii. Obvinili ho, že se snaží zavést poloprezidentský systém, který bývalý předseda vlády Nečas popsal jako „Putinovský“.

Miloš Zeman odešel z politiky v roce 2003, poté co nedokázal porazit Václava Klause v prezidentských volbách. Dokonce i jeho vlastní Česká strana sociálně demokratická se neshodla, zda ho chce zpět.

Političtí analytici připisují jeho velkolepému návratu vliv nespokojenosti starších a chudších voličů spolu s hospodářským poklesem během období Nečasovy vlády.

V mládí byl častokrát vyloučen z různých míst pro jeho kritiku ekonomických selhání komunistického režimu a hrál významnou roli v hnutí Občanské fórum, které pomohlo svrhnout prosovětskou vládu v roce 1989.

V letech 1998-2002 byl sociálně demokratickým premiérem, ale ČSSD opustil následující rok po jeho pokoření v prezidentských volbách. Nyní vede malou sociálně-demokratickou Stranu práv občanů, která nemá žádná křesla v parlamentu.“

Viz BBC News – Czech Republic profile – Leaders

Jaké jsou skutečně ukrajinské protesty

Ukrajinské protivládní protesty Євромайдан (česky Euronáměstí) trvají už několik měsíců. Jejich charakter se ale výrazně proměnil. Původní masové demonstrace lidí požadujících užší evropskou integraci se změnily v pouliční bitvy s policií. Proti ní však nyní stojí velké množství najatých a organizovaných lidí. Ti jsou sváženi autobusy z širokého okolí Kyjeva, aby bojovali s policií a útočili na úřady. V Ukrajině, kde je poměrně vysoká nezaměstnanost, tuto možnost přivýdělku přivítalo mnoho mladých mužů. Současné protesty se tak staly pouze hranou fraškou, to jim však neubírá na brutalitě. Naopak, policie si je vědoma, kdo proti ní stojí, a tím se konflikty ještě vyostřují. Byť může být evropská integrace pro Ukrajinu tou správnou cestou, ukrajinská opozice si takto vytvořila vlastní placené milice, což je postup značně nedemokratický. To, že jsou pomocí placených milicí obsazovány státní úřady, se proto už nedá nazvat protestem nebo demonstrací, je to násilný státní převrat, a to nikoli z vůle občanů, ale z vůle těch, kteří platí.

Tento text není vyjádřením nesouhlasu s evropskou integrací Ukrajiny, poukazuje jen na nepřijatelné metody, kterými se snaží ukrajinská opozice převzít moc v zemi.

(Více fotek najdete na Wikimedia Commons.)

Kdy Zeman jmenuje vládu?

Jak dlouho ještě potrvá, než prezident Zeman jmenuje novou vládu a ukončí tak působení vlády svých přátel, která nikdy nedostala důvěru sněmovny?

94 dní a 20 hodin

Zeman se nejprve pokusil rozbít současnou ČSSD. Když se mu to nepovedlo, dává si podmínky koho jmenuje nebo nejmenuje ministrem. Přitom odpovědnost a tedy i rozhodování zůstává v rukou předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Toho ale Zeman nemá rád, protože ho Sobotka údajně nepodpořil ve volbě prezidenta v roce 2003 (viz iDNES.cz: Zeman hrozí: Mám seznam zrádců, 27. 4. 2004).

O Sobotkově názoru na Zemana čtěte zde: Lidovky.cz: Zeman na Hradě? To by byl návrat marasmu, tvrdil Sobotka, 14. 1. 2013.

Aktualizováno 23. 1. 2014: Prezident údajně jmenuje vládu 29. ledna, informoval o tom tiskový odbor prezidenta. Od voleb tak uběhne 94 dní a 20 hodin.

Státní rozpočet na webu

Milá Aničko,

chceš-li se dozvědět více o státním rozpočtu, navštiv stránky BudováníStátu.cz nebo eStat.cz. Můžeš tam například zjistit, kolik peněz nedostane školství a jak velký dluh se kdy podařilo vytvořit. Web BudováníStátu.cz, který provozuje sdružení KohoVolit.eu, obsahuje rozklikávací rozpočet, na stránce eStat.cz najdeš i rozpočet na rok 2014. Přeji příjemné brouzdání.

Ekonomická nerovnost v zemích světa

Poslední dobou se často mluví o rostoucí příjmové nerovnosti u nás. Nechme na chvíli stranou dohady, jestli je ekonomická rovnost žádoucí nebo naopak nesmí nastat. Podívejme se na fakta. Jak velká je tedy propast mezi chudými a bohatými v Česku? To je vidět na mapě Giniho koeficientu, která zobrazuje míru rovnosti příjmů v jednotlivých zemích. Tmavě modré země mají nejvíce nerovné příjmy, světlé země mají nejblíže k celostátní ekonomické rovnosti.

Jak je vidět, řadíme se do druhé ekonomicky nejrovnější skupiny. Samozřejmě to neznamená, že by se na toto téma mělo zapomenout. Je jen vidět, že u nás nejsou tak velké rozdíly mezi bohatými a chudými, jak se u nás mnozí tváří.

Zdroje: CIA Factbook, The Atlantic, Wikipedia

Hledá se pravice, již od roku 1989

Současná politická situace a volební výsledek zamávaly zbytky původní pravice naší země. Od ODS se dokonce odštěpila její pravicová frakce. Je to však dlouhodobý vývoj, který určil osud ODS, údajně pravicové strany. Po Sametové revoluci se volalo po ideálech jako svoboda a spravedlnost. Pravice, která se začala formovat po roce 1989, následně zničila sama sebe množstvím pololevicových kroků, ve snaze zachovat přízeň velkého množství voličů. Naše pravice si zkrátka nevěřila.

Současný stav našeho státu není výsledkem vlády pravice, je naopak výrazně ovlivněn sérií levicových ústupků. Dosavadní vlády nakonec vedly plytkou levicovou politiku, ať už slibovali cokoli. Ideály svoboda a spravedlnost ale nemůžeme ztotožňovat s levicí. Vždyť co je spravedlivější než rovná daň? Co je spravedlivější, než odměna za práci přiměřená její poptávce? Co je svobodnější než minimální stát? Levice je synonymem závislosti a závazku, pravice znamená svobodu a zodpovědnost jednotlivce. Levice učí lidi pasivitě a neúčasti, pravice má šanci přivést člověka k aktivnímu přístupu.

Viz též:  Finmag.cz: Jak a proč volíme: Odpovědný přístup k volbám zničil českou pravici

Sobotko, vydrž!

Miloši Zemanovi nevyšel ve volbách jeden trumf, strana jeho apoštolů SPOZ, ale má v záloze ještě jeden. Chce ovládnout ČSSD a vyšachovat z ní ty, kteří s ním nejsou zadobře. A tak začal s Bohuslavem Sobotkou. Zaúkoloval na tajné schůzce členy vedení ČSSD, kteří ho bohužel poslechli.

Předsednictvo ČSSD se začalo chovat, jako by mu vůbec nezáleželo na tom, že ČSSD dostala důvěru voličů a že by měla sestavit vládu. Zodpovědná strana nemůže odstavit svého předsedu po vyhraných volbách. ČSSD v čele se Sobotkou dostala přes milión hlasů, sám Sobotka získal 22 175 preferenčních hlasů, to je 16,8 % hlasů v kraji. Zodpovědná strana řeší své vedení před volební kampaní, nikoli po vyhraných volbách. Zodpovědní politici nejednají tajně s prezidentem za zády svého předsedy i voličů. Zodpovědní politici netvrdí, že stojí za svým předsedou, když ho chtějí druhý den odvolat. Zodpovědní politici nezdržují sestavení vlády vnitrostranickými boji o koryta. Lidé volili ČSSD v čele se Sobotkou, nikoli Zemanem, tedy s jeho spojencem Haškem. Doufejme, že v ČSSD zvítězí demokracie nad autoritativním vlivem prezidenta, který má být nestranným.

Co je rovná a progresivní daň

Měli bychom si udělat pořádek v názvech daní. Současné pojmenování progresivní a rovné daně z příjmu totiž moc neodpovídá o jejich podstatě.Výběrčí daní z roku 1426 Tento článek se nesnaží vysvětlit pojmy, ale naopak kritizovat jejich pojmenování.

Když se skupina lidí dohodne, že si budou šetřit a přispívat všichni stejně, dá se říct, že jsou si v placení příspěvků rovni. Bez ohledu na to, kolik má kdo našetřeno nebo kolik kdo vydělává. Stejně tak, pokud všichni občané státu přispívají stejně (to skutečně znamená stejnou sumou peněz), jsou si v placení rovni. Říkejme tomu rovná daň.

Pokud ale v zájmu solidarity platí přímo úměrně více ti, kteří jsou schopni vydělat více peněz, už nejde o rovnou daň. Jejich daňové odvody rostou s jejich příjmy, a proto jde o daň růstovou, vzestupnou. Mělo by se jí proto říkat progresivní. Říká se jí ale manipulativně rovná (jako když se o cestě do kopce prohlásí, že je to rovina, jen nakloněná).

Další, méně spravedlivou variantou výpočtu daní je jejich růst nepřímo úměrný, kdy s daňovým základem roste nikoliv daň, ale její procentuální sazba. To znamená, že člověk, který vydělává víc, platí větší procento ze svého příjmu. Platí tedy víc, než u daně rostoucí přímo úměrně. Taková daň by se měla nazývat daní hyperprogresivní.

Samozřejmě ještě existuje daň, která se blíží k zmíněné rovné dani, totiž degresivní. Ta funguje opačně, procenta s rostoucím daňovým základem klesají a rozdíly v sumách placených daní se zmenšují. Odvody jsou tak u bohatších větší, ale ne zas o tolik.

Je jasné, že používané názvy jen tak změnit nejde, je ale dobré si uvědomit, co se pod nimi skrývá.

Sedm divů komunismu

Sedm divů komunismu

  1. Každý měl práci.
  2. I když měl každý práci, nikdo nic nedělal.
  3. I když nikdo nic nedělal, plán se plnil na 120%.
  4. I když se plán plnil na 120%, nikde nic nebylo.
  5. I když nikde nic nebylo, tak měl každý všechno.
  6. I když měl každý všechno, tak všichni kradli.
  7. I když všichni kradli, nikdy to nikde nechybělo.

Proč není státní majetek v dobrých rukou krále Miroslava

V dobrých rukou krále Miroslava

Říká se, střežit jako oko v hlavě, jako by to byl můj vlastní. Už dávno se totiž ví, že nejlépe se každý postará o to, co je jeho. Svoje auto si řídí každý nejraději sám, rozhodně nesvěří řízení náhodnému stopaři. Kdo se ale stará o státní majetek? Nejsou to volení zástupci, jsou to jimi pověření „náhodní stopaři“.

Hmotnou zodpovědnost za státní majetek však nemá nikdo. Ani volení zástupci, ani „náhodní stopaři“ nemají žádný finanční zájem na tom, spravovat státní majetek dobře. Voliči na něj totiž moc nehledí. České dráhy? Co na tom že loni prodělaly 1,6 miliardy Kč, hlavně, že občas jede vlak. Státní majetek je v podstatě jako auto, které nemá stálého majitele a podle toho se s ním zachází. Takovému autu je tedy potřeba najít majitele. Státní majetek je potřeba privatizovat. Transparentně, samozřejmě. Jistě se hned vyrojí spousta argumentů, že by si měl stát udržet vliv, aby se „zlí kapitalisté nespikli proti lidu“. Ale od toho jsou přece zákony. Každé odvětví se nějak reguluje a je-li to veřejný zájem, regulace je vhodná. Ani s ní se to ale nesmí přehánět.

Státní „podnikání“ není nikdy tak produktivní jako soukromé. Provozovatel státního podniku má totiž mnohem menší motivaci, aby usiloval o prosperitu jemu svěřené společnosti (naivní sny komunistů o budovatelích vlasti nevyšly). Státní podnik je navíc snadno tunelovatelný, protože v něm není žádný jeho majitel, který by si podnikový majetek hlídal a jeho manažeři mohou snadnou podlehnout a začít se podílet na „odklánění“ peněz ze státního podniku (v dobách, kdy nic nebylo ničí, se naučila krást půlka Česka).

Bohužel nemáme krále Miroslava, nežijeme v pohádce, takže bude lepší, když se bude stát starat o co nejméně podniků a majetku.

Lživá předvolební kampaň

Ještě si strana Zemanovců ani nepřičichla k poslanecké sněmovně a už lže, jako když tiskne. A nebojí se to dělat nahlas. Na svých billboardech hrdě lže: Zastavili jsme Kalouska. Jak se ho ale tato strana zbavila, když nemá žádnou moc, není vládnoucí stranou, protože máme nestrannou vládu odborníků. Není ani v poslanecké sněmovně, nikdo ji do ní nikdy nezvolil. Není ani na Hradě, prezident je nestranný a není členem Zemanovců. Jediné spojení s prezidentem se dá vypozorovat jako podezřele zaslepené uctívání Miloše Zemana.

I když se strana hlásí k názorům našeho alkoholem se opájejícího prezidenta, jeho činy nejsou v žádném případě zásluhou Zemanovců. Drze se tak chlubí cizím peřím. Nevadí jim ani tuto lež tisknout jako svoje předvolební heslo. Nemají problém takto lhát na veřejnosti.