Narativ, jak ho vidí Culler

Culler se ve své knize Krátký úvod do literární teorie mimo jiné zabývá základy teorie vyprávění – naratologií. Dokládá, že narativ je nám velmi blízký a chápeme pomocí něj své okolí. Již u dětí lze vysledovat základní narativní kompetenci. Naratologie tak může být chápána jako výklad intuitivního kulturního vědění či rozumění. Již podle Aristotela je vyprávění děleno na tři části, které dávají dohromady osnovu – základní rys příběhu. Podstatnou vlastností je také souvztažnost začátku a konce příběhu. Culler upozorňuje na tři odlišné roviny narativu: události, osnova (příběh) a diskurs (prezentace).

události X osnova
příběh X diskurs

Události jsou zformovány do příběhu, který je vyjádřen prostřednictvím diskursu – na základě určitého hlediska. Prezentace je ovlivněna především vypravěčem (já, on) a obecenstvem, ke kterému promlouvá (narratee). Vyprávění může být formováno i časem, do níž je sitouováno, vůči příběhu, charakter prezentace vytváří í jazyk a stanovisko vypravěče (nespolehlivý, sebereflexivní).

Otázka, z jakého pohledu je příběh orientován, nemusí vždy směřovat k vypravěči. Fokalizace příběhu je ovlivněna časem, distancí (detailnost) a rychlostí líčení děje. Zaostření probíhá také skrz perspektivu: od nechápajícího pozorovatele po vševědoucí vyprávění (i myšlenky postav…). Zaostření skrz mysl jedné postavy bývá v první osobě i ve třetí (omezené hledisko třetí osoby, nespolehlivé vyprávění). Všechny tyto možnosti vyprávění a její fokalizace se významně podílejí na celkovém účinku díla. Složitější struktura narativu vzniká vkládáním příběhů do jiných dějů.

Primární funkcí narativu je dát posluchači to, po čem touží – potěšit. Příběh napodobuje život a baví posluchače nějakým zvratem. Fokalizace příběhu přináší možnost podívat se očima někoho jiného a tím  mu porozumět. Stejným způsobem nás příběh přivádí do jiného prostředí, společnosti.

Tento pohled na narativ je dozajista správný, o čemž svědčí i doklady jeho teorií, ale ve své podstatě neříká nic nového, nic co by změnilo můj pohled na vyprávění. Uplatnění pro mě najde jen jako osnova pro rozbor nějakého příběhu.

  • Zdroj: Culler, Jonathan. Krátký úvod do literární teorie. Brno: Host 2002.