Co je rovná a progresivní daň

Měli bychom si udělat pořádek v názvech daní. Současné pojmenování progresivní a rovné daně z příjmu totiž moc neodpovídá o jejich podstatě.Výběrčí daní z roku 1426 Tento článek se nesnaží vysvětlit pojmy, ale naopak kritizovat jejich pojmenování.

Když se skupina lidí dohodne, že si budou šetřit a přispívat všichni stejně, dá se říct, že jsou si v placení příspěvků rovni. Bez ohledu na to, kolik má kdo našetřeno nebo kolik kdo vydělává. Stejně tak, pokud všichni občané státu přispívají stejně (to skutečně znamená stejnou sumou peněz), jsou si v placení rovni. Říkejme tomu rovná daň.

Pokud ale v zájmu solidarity platí přímo úměrně více ti, kteří jsou schopni vydělat více peněz, už nejde o rovnou daň. Jejich daňové odvody rostou s jejich příjmy, a proto jde o daň růstovou, vzestupnou. Mělo by se jí proto říkat progresivní. Říká se jí ale manipulativně rovná (jako když se o cestě do kopce prohlásí, že je to rovina, jen nakloněná).

Další, méně spravedlivou variantou výpočtu daní je jejich růst nepřímo úměrný, kdy s daňovým základem roste nikoliv daň, ale její procentuální sazba. To znamená, že člověk, který vydělává víc, platí větší procento ze svého příjmu. Platí tedy víc, než u daně rostoucí přímo úměrně. Taková daň by se měla nazývat daní hyperprogresivní.

Samozřejmě ještě existuje daň, která se blíží k zmíněné rovné dani, totiž degresivní. Ta funguje opačně, procenta s rostoucím daňovým základem klesají a rozdíly v sumách placených daní se zmenšují. Odvody jsou tak u bohatších větší, ale ne zas o tolik.

Je jasné, že používané názvy jen tak změnit nejde, je ale dobré si uvědomit, co se pod nimi skrývá.