Jaké jsou skutečně ukrajinské protesty

Ukrajinské protivládní protesty Євромайдан (česky Euronáměstí) trvají už několik měsíců. Jejich charakter se ale výrazně proměnil. Původní masové demonstrace lidí požadujících užší evropskou integraci se změnily v pouliční bitvy s policií. Proti ní však nyní stojí velké množství najatých a organizovaných lidí. Ti jsou sváženi autobusy z širokého okolí Kyjeva, aby bojovali s policií a útočili na úřady. V Ukrajině, kde je poměrně vysoká nezaměstnanost, tuto možnost přivýdělku přivítalo mnoho mladých mužů. Současné protesty se tak staly pouze hranou fraškou, to jim však neubírá na brutalitě. Naopak, policie si je vědoma, kdo proti ní stojí, a tím se konflikty ještě vyostřují. Byť může být evropská integrace pro Ukrajinu tou správnou cestou, ukrajinská opozice si takto vytvořila vlastní placené milice, což je postup značně nedemokratický. To, že jsou pomocí placených milicí obsazovány státní úřady, se proto už nedá nazvat protestem nebo demonstrací, je to násilný státní převrat, a to nikoli z vůle občanů, ale z vůle těch, kteří platí.

Tento text není vyjádřením nesouhlasu s evropskou integrací Ukrajiny, poukazuje jen na nepřijatelné metody, kterými se snaží ukrajinská opozice převzít moc v zemi.

(Více fotek najdete na Wikimedia Commons.)

Jak se hlasuje v Parlamentu

Podmínkou dobře fungující demokracie je znalost volených zástupců ze strany veřejnosti. Je proto dobré vědět, jak který poslanec nebo senátor hlasoval. Na základě toho se potom každý může rozhodnout, je-li dotyčný člověk vhodným zástupcem. Možná jsme si totiž ještě pořádně neuvědomili, že nám nevládne strana ani strany, ale zastupují nás jednotliví lidé. Všímejte si jich.

Podívejte se sami:

Můžete se tak například dozvědět, kdo byl pro nebo proti omezení vyvlastňování důlními společnostmi (novela – horní zákon).

Je zvláštní, že komunisti se velice rádi zdržují hlasování, nikdo na ně nemůže nic svádět a vesele pobírají plat.