Hrubá mzda v ČR

Medián (střední hodnota) a průměr hrubé měsíční mzdy v Česku,
podle roků a čtvrtletí (Q)

rok Q medián (Kč) průměr (Kč) zdroj
2017 4. ČSÚ
2017 3. ČSÚ
2017 2. ČSÚ
2017 1. ČSÚ
2016 4. ČSÚ
2016 3. 23 527 27 220 ČSÚ
2016 2. 23 047 27 297 ČSÚ
2016 1. 22 533 26 480 ČSÚ
2015 4. 23 745 28 152 ČSÚ
2015 3. 22 531 26 072 ČSÚ
2015 2. 22 230
2015 1. 21 161
2014 4. 22 769 27 200 ČSÚ
2014 3. 21 442
2014 2. 21 310
2014 1. 20 716
2013 4. 22 194 26 637 ČSÚ
2013 3. 21 244
2013 2. 20 880
2013 1. 19 988
2012 4. 22 219 27 170 ČSÚ
2012 3. 20 943
2012 2. 20 655
2012 1. 20 119
2011 4. 22 026 26 067
ČSÚ
2011 3. 20 718
2011 2. 20 432
2011 1. 19 797
2010 4. 21 559 25 803 ČSÚ
2010 3. 20 366
2010 2. 20 000
2010 1. 19 250
2009 4. 21 169 25 564
2009 3. 19 816
2009 2. 19 485
2009 1. 18 655
2008 4. 20 635
2008 3. 19 332
2008 2. 19 159
2008 1. 18 328
2007 4. 18 901
2007 3. 17 401
2007 2. 17 224
2007 1. 16 252
2006 4. 17 589
2006 3. 16 294
2006 2. 16 060
2006 1. 15 149

Zdroj: ČSÚ

Ekonomická nerovnost v zemích světa

Poslední dobou se často mluví o rostoucí příjmové nerovnosti u nás. Nechme na chvíli stranou dohady, jestli je ekonomická rovnost žádoucí nebo naopak nesmí nastat. Podívejme se na fakta. Jak velká je tedy propast mezi chudými a bohatými v Česku? To je vidět na mapě Giniho koeficientu, která zobrazuje míru rovnosti příjmů v jednotlivých zemích. Tmavě modré země mají nejvíce nerovné příjmy, světlé země mají nejblíže k celostátní ekonomické rovnosti.

Jak je vidět, řadíme se do druhé ekonomicky nejrovnější skupiny. Samozřejmě to neznamená, že by se na toto téma mělo zapomenout. Je jen vidět, že u nás nejsou tak velké rozdíly mezi bohatými a chudými, jak se u nás mnozí tváří.

Zdroje: CIA Factbook, The Atlantic, Wikipedia

Co je rovná a progresivní daň

Měli bychom si udělat pořádek v názvech daní. Současné pojmenování progresivní a rovné daně z příjmu totiž moc neodpovídá o jejich podstatě.Výběrčí daní z roku 1426 Tento článek se nesnaží vysvětlit pojmy, ale naopak kritizovat jejich pojmenování.

Když se skupina lidí dohodne, že si budou šetřit a přispívat všichni stejně, dá se říct, že jsou si v placení příspěvků rovni. Bez ohledu na to, kolik má kdo našetřeno nebo kolik kdo vydělává. Stejně tak, pokud všichni občané státu přispívají stejně (to skutečně znamená stejnou sumou peněz), jsou si v placení rovni. Říkejme tomu rovná daň.

Pokud ale v zájmu solidarity platí přímo úměrně více ti, kteří jsou schopni vydělat více peněz, už nejde o rovnou daň. Jejich daňové odvody rostou s jejich příjmy, a proto jde o daň růstovou, vzestupnou. Mělo by se jí proto říkat progresivní. Říká se jí ale manipulativně rovná (jako když se o cestě do kopce prohlásí, že je to rovina, jen nakloněná).

Další, méně spravedlivou variantou výpočtu daní je jejich růst nepřímo úměrný, kdy s daňovým základem roste nikoliv daň, ale její procentuální sazba. To znamená, že člověk, který vydělává víc, platí větší procento ze svého příjmu. Platí tedy víc, než u daně rostoucí přímo úměrně. Taková daň by se měla nazývat daní hyperprogresivní.

Samozřejmě ještě existuje daň, která se blíží k zmíněné rovné dani, totiž degresivní. Ta funguje opačně, procenta s rostoucím daňovým základem klesají a rozdíly v sumách placených daní se zmenšují. Odvody jsou tak u bohatších větší, ale ne zas o tolik.

Je jasné, že používané názvy jen tak změnit nejde, je ale dobré si uvědomit, co se pod nimi skrývá.

Zrušení anonymních akcií neprošlo Senátem

Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů ve středu zamítl Senát. Pozměňovací návrh vypadá spíš jako šaškárna, aby se nenaštval volič. Skočíme jim na to?

Ekonom Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie, člen odborné skupiny k anonymnímu vlastnictví při Rekonstrukci státu o tom řekl: „Zrušením anonymních akcií mohli dnes senátoři jasně zmenšit prostor pro korupci. Pokud chtěli řešit i další problémy související s nejasným vlastnictvím dodavatelů veřejných zakázek, mohli tak učinit v samostatném návrhu. Takto v lepším případě zbrzdili dobře napsanou novelu o další měsíce, v horším případě ji torpédovali“.

Přečtěte si o tom třeba na blogu Pavla France. Výsledek hlasování najdete na webu www.senat.cz.

Zeman splácí státní dluh

Miloš ZemanPočítejte s námi:

Nastupující prezident Miloš Zeman slíbil, že bude splácet státní dluh ze svého platu. Měsíčně pošle 60 000 korun na speciální fond. Státní dluh ČR však již loni překročil 1,668 bilionu korun.[1] Pro zjednodušení pomineme další nárůst dluhu, inflaci i splácení někým dalším. Jak dlouho bude státní dluh splácet sám a za jak dlouho splatí dluh 2 000 stejně štědrých dárců?

Přečíst celý článek »