Víla Morgana

Bájná víla Morgana, známá z legend o králi Artušovi, je stále živá. Tedy alespoň v naší řeči. Proradná Morgana, neboli Morgan le Fay, poloviční sestra Artušova, mocná čarodějka, tedy tato legendární postava má původ v keltské mytologii. Byla uctívaná jako velšská bohyně Modron a možná má souvislost i s irskou bohyní smrti Morrigan. Jisté však je, že její jméno dalo přes italštinu vzniknout známému českému pojmu fata morgána, což je optický atmosferický jev. Fata morgána vzniká v polárních oblastech, na vodní hladině, známý je její výskyt na pouštích. Zrcadlený obraz vypadá tajemně, jakoby se vznášel ve vzduchu silou nějakého kouzla.

Příjmení předků

Již několik let se věnuji genealogii a sestavování svého rodokmenu, proto jsem se rozhodl věnovat se tomuto tématu také z pohledu onomastiky, konkrétně rozboru příjmení svých dosud zjištěných předků, tedy všech příjmení vyskytujících se v mém tzv. rodovém vývodu. V současné době jsem nalezl 38 příjmení, která se vyskytují nejdále v deseti generacích. Je jisté, že s mojí další genealogickou prací budou příjmení ještě přibývat, takže chápu tento soubor proprií za neuzavřený a budu se mu věnovat i v budoucnu. Příjmení jsem zjišťoval z počátku za pomoci příbuzných, především prarodičů a z rodinných dokumentů, rodných a oddacích listů apod. Většinu dokladů svých předků, tedy i jejich jmen, jsem nalezl v digitalizovaných matrikách státních oblastních archivů (Praha a Třeboň).

Přečíst celý článek »

Etymologie slova plachta

Slovo plachta pochází z praslovanského, nedoloženého slova plachъta, což znamená široký kus látky, a které je odvozeno od slova placha, označujícího něco plochého a širokého. Stejný základ mají i rekonstruovaná slova plochъ ploskъ  (plochý, ploský). Podobné výrazy najdeme ve všech slovanských jazycích (kromě makedonštiny a bulharštiny). Např. polština má výraz plachta, ruština pláchta což je plátěný pytel nebo šátek. V srbštině a chorvatštině najdeme slovo plähta ve významu ubrus či plachta. Existuje i hypotéza, že jde o přejetí starohornoněmeckého slova blaha, označujícího hrubé plátno na krytí vozů. To je však méně pravděpodobné.