Aby ses měl na co ptát

Často se mezi studenty setkávám s otázkou typu Proč se to učíme nebo K čemu nám to bude. Překvapující je, že odpověď neznají často ani studenti pedagogiky, tedy budoucí učitelé. Mám proto dojem, že bych měl napsat svůj názor a odpověď na tyto otázky.

V dnešní době, kdy si můžeme kdeco vygooglit, může leckomu připadat zbytečné se něco učit. Informace, které se ale člověk dozví, naučí, nejsou tím hlavním cílem vzdělávání. Jsou pouhým stavebním materiálem, podmínkou pro rozvoj myšlení. Vždyť přemýšlet můžeme, teprve když máme nad čím. Když se máme na co ptát. Učitel je tedy jakýmsi předkladatelem témat, o kterých může student přemýšlet. Výběr těchto témat by měl být co nejširší, aby i rozvoj myšlení studenta mohl být všestranný. Proto je dobře, že i budoucí strojní inženýr ví, co je to romantizmus a budoucí letuška zná Pythagorovu větu. Je totiž naděje, že se díky těmto informacím naučí novému myšlení, dovedou více rozumět světu a zmoudří. Proč se tedy učíš? Aby ses měl na co ptát.

Piccolo existuje

Piccolo samozřejmě existuje, stačí říct v restauraci že chcete piccolo a oni vám ho přinesou. I přes veškeré protesty kávomilců je u nás totiž malá káva obyčejně označována jako piccolo a větší jako espresso. To, že v jiných zemích je běžné espresso menší, neznamená, že to u nás musí být také tak. Zachovejte proto specifika místní kávové kultury, a dejte si piccolo.

Běžně velké espresso je u nás totiž to větší, někdy nazývané také Americano, ačkoli v zahraničí tomu může být jinak. Slovo espresso také obecně označuje presovanou kávu bez ohledu na velikost šálku nebo přesný poměr složek. Existuje několik variant espressa, např. espresso macchiato, ristretto, espresso doppio atd. Přesné způsoby přípravy espressa se různí, ačkoliv se profesionální baristé domáhají striktních pravidel (doufám, že nebudou podobně unifikovány makové koláče). Běžný zákazník kavárny totiž nezkoumá, jak přesně tam kávu vykouzlí, ale ví, jak vypadá a chutná výsledek a jen na něm mu záleží.

Místní oblíbenost větší kávy a jeho označení jako espresso není tedy možné popřít. Také druhý, obecnější význam tohoto slova je zcela zřejmý. Pro označení menší varianty presované kávy proto chyběl název. Nutně se tak rozšířilo slovo piccolo.

Vše výše uvedené nevychází z nějakých pravidel nebo baristických příruček, ale snaží se zachytit současný jazykový úzus. Jedině na základě něho lze popisovat živý jazyk. Faktem zůstává, že odborné a obecné pojmenování se v tomto případě liší. Nabídka kaváren by však měla zůstat v rovině obecné, neláká-li na svou kávu pouze odborníky.

Takže, můžete s tím i nesouhlasit, ale slovo piccolo v češtině zakotvilo proto, že bylo zkrátka potřeba. Piccolo existuje a je to tak správně.


Otázkou zůstává, je-li nutné používat v našich restauracích spousty cizích, zejména italských pojmů (a často chybně). O tom zde.

Podobným problémem v odlišném významu českého a cizojazyčného slova se stala marmeláda.

Zdravá strava – Plšík doporučuje


Živiny: Bílkoviny Sacharidy Tuky Sůl Vitamín C
Optimální poměr v celkové energetické hodnotě: 15 % 57 % 28,5 %
Energetická hodnota: 4 kcal/g 4 kcal/g 9 kcal/g 0 0
Optimální denní příjem: 1 g/kg
ideální váhy
3,8 g/kg
ideální váhy
0,8 g/kg
ideální váhy
max.
5 g
100 mg
rostlinné a živočišné 1:1 z toho vláknina
30 g min.

Doporučený přísun živin se liší v závislosti na tělesné aktivitě a tělesné kondici. Denní příjem vlákniny je nejlépe nad 30 g.
(zdroj 1, 2, 3)

Jazyk a řeč

Jazyk a řeč jsou sice dvě jinak hodnocené stránky procesu komunikace, avšak jedná se o dva důležité aspekty jednoho komplexního jevu. Jazyk chápeme jako systém jazykových znalostí, který nám umožňuje dorozumívat se řečí. Řeč zase jako užívání jazyka v dorozumívací činnosti.

Za pozornost stojí otázka jazykového vyučování – člověk se učí buďto mluvnici a potom pomocí ní přímo řeč; nebo naopak – učí se komunikovat přímo v konkrétních situacích a teprve potom nepřímo odvozuje gramatická pravidla; nejúčinnější je kombinace obou metod.

Rozdíl mezi řeči a jazykem je možné vidět v tom, jak se nám jeví – řeč se nám jeví bezprostředně – je nám bezprostředně přístupná, můžeme jí pozorovat, rozebírat a vykládat. Naproti tomu systém jazyka existuje jen v myslích lidí (je uložen v paměti) a je tak přímému pozorování nepřístupný. Řeč je z historického hlediska primární, psaná forma sekundární – člověk si nejprve osvojuje řeč. Díky její znalosti ji použije jako nástroj k učení se psané formy i jako objekt, který je písmem popisován.

Přečíst celý článek »

Zouváte se?

botky

Zvyk zouvat se po příchodu do domu je v Česku zcela běžný. V některých zemích je to však považováno za „vidlácký trapas“. Víte, kde se máte zouvat a kde ne? Já jsem se raději zeptal a provedl jsem mini-výzkum pomocí chatrulety. Ukázalo se, že z odpovědi na jedinou otázku se někdy můžeme dozvědět o jednotlivých národech i něco víc. Odpovědí sice není moc, ale ještě nějaké přibudou. Na výsledky se podívejte níže.

Přečíst celý článek »