ANO, ale bez Babiše

Andrej Babiš je obviněn ze závažného kriminálního činu. Měl by být proto vyloučen z hnutí ANO. Tedy pokud sám nevystoupí.
Stejně tak jako podnikatel a bývalý člen ANO David Rusňák. Ten byl obviněn z účasti na obchodování s informacemi z policejních spisů a takřka okamžitě musel z hnutí vystoupit.

Babiš by měl zároveň složit funkci poslance. V historii České republiky snad není žádný politik, který by toho měl na triku tolik, jako právě Andrej Babiš. Ten je obviněn z dotačního podvodu za 50 milionů Kč, vyšetřuje ho také OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům), koupil účelově dluhopisy za 1,5 miliardy, aby se z nich vyhnul placení daní, přisvojil si na základě zfalšované valné hromady Agrofert atd.

Více se dočtete na webu Českého rozhlasu nebo na v Respektu. O Davidu Rusňákovi se více dozvíte z webu Neovlivní.cz a E15.cz.

Středoškolská učitelka napsala prezidentovi otevřený dopis

„Vážený pane prezidente…

Učím základy společenských věd na střední škole, probíráme politologii a nedávno jsme se dotkli tématu „Prezident“. Studenti mě přímo bombardovali otázkami, na které nebylo v mých silách odpovědět, a proto se ptám Vás.

Jak je možné, že prezident země může:
1) Lhát (tvrdit něco, co není doložitelné)?
2) Nerespektovat rozhodnutí soudu?
3) Neuznat svou chybu a neomluvit se?
4) Nepustit studenty na Albertov k výročí 17. listopadu?
5) Legitimizovat šíření nenávisti ve společnosti?
6) Pochlebovat zemi, kde se ve velkém porušují lidská práva?
7) Kouřit v nekuřáckém hotelu?
8) Doporučovat studentům kouření a alkohol?
9) Vyzývat k agresi?
10) Mluvit sprostě a chovat se jako hulvát?

Těch otázek padlo ještě více, ale vybrala jsem ty nejzásadnější. Myslím, že není nutné rozebírat jednotlivé otázky, protože jde o mediálně hojně probíraná témata a jistě všichni víme, o co se jedná. Jde mi o to, jestli jste se někdy zamyslel nad tím, že jako prezident (obecná, nejvyšší autorita, tedy za normálních okolností) máte vliv na chování mladé generace.

Vy však svým chováním vzbuzujete dojem, že lhát, mluvit sprostě, chovat se k druhým s arogancí a přezíravostí, je normální. A tím velmi znesnadňujete práci, nám, učitelům, jež musíme čelit těmto otázkám. A já opravdu nevím, jak na ně mám odpovídat. Z pozice učitele jim musím říct, že jste prezident, že k vám musejí mít úctu, ale máte vy úctu Vy k nim? Jestliže jste studenty nepustil 17. listopadu (na Mezinárodní den studentů!) na Albertov, tak asi ne. Přitom právě studenti ovlivňují a ovlivňovali dění ve společnosti (1939, 1968, 1989). Můžete samozřejmě namítnout, že studenti nejsou žádná neviňátka, že pravděpodobně mají už zkušenosti s kouřením, alkoholem i lhaním. Jistě to tak může být, ale co… Když takové věci dělá i pan prezident… Je to pro ně o důvod víc, jak si takové věci ospravedlnit. Možná máte na mladou generaci větší vliv, než si myslíte.

Jsem šťastná, že jsem dospívala v době, kdy byl prezidentem Václav Havel, který je pro hodnoty, jež akcentoval, často posměšně nazýván pravdoláskařem. Myslím, že pravda a láska jsou hodnoty obecně lidské a všichni je potřebujeme. Já sama se cítím osobností Václava Havla a jeho hodnotovými vzory velmi pozitivně ovlivněna. Jaké hodnoty však předáváte svým chováním, ať už mládeži, či celé společnosti Vy?

Prosím, chovejte se lidsky, slušně a se zodpovědností k příštím generacím. Děkuji.“

Zastupitelskou demokracii, prosím

Děkuji, ale přímou demokracii nechci. Přiznám se totiž, že nevím, co všechno přesně dělá který můj zástupce, jako je starosta, krajský zastupitel, hejtman, senátor, poslanec, europoslanec a prezident. Nevím ani, jaké kvalifikace a schopnosti jsou pro jednotlivé posty nejvhodnější. Nevyznám se ve všech věcech, o kterých rozhodují a o kterých se vyjadřují. Neznám ani všechny kandidáty na tyto posty. Domnívám se, že tohle všechno neví většina voličů. Dokonce se o to třeba vůbec nezajímá. Byl bych proto rád, aby to za mě řešili jediní mnou volení zástupci. Zastoupili mě.

Obecní zastupitelé ať tedy volí starosty a zastupitele krajské. Krajští zastupitelé ať volí hejtmana a parlament. A parlament ať volí prezidenta a europoslance. Kdy jindy nás mají zastupitelé zastupovat, než při důležitých rozhodnutích? Nemůžeme nesouhlas s jejich zvolením řešit ubíráním jejich kompetencí. Nesouhlas řešme ve volbách.

Je přece mnohem pravděpodobnější, že volič zná zastupitele ze svého města nebo obce, než třeba europoslance. Volby se pak anonymizují za politické strany a voliči neznají lidi, které volí. Jenomže zastupitelé nejsou strany, ale lidé a ti mohou ze stran vystupovat, nebo jen hlasovat proti názoru strany.

Za posledních 12 let měl u nás možnost každý volič hlasovat nejméně dvacetkrát. To je více než 3x za dva roky. Aby mohl rozhodovat zodpovědně, musel si vybrat 20x  z široké palety nejrůznějších kandidátů, které samozřejmě neměl šanci všechny znát. Neznalostí svých volených zástupců tak dával mnohem větší moc do rukou stran, které sestavují svoje kandidátky. Hlasovat tak mohl mnohokrát, ale nevěda o kom. Jeho volba, více v rukou stran, se blížila k iluzi demokracie. Zastavme proto směřování k přímé demokracii.

Hrubá mzda v ČR

Medián (střední hodnota) a průměr hrubé měsíční mzdy v Česku, podle roků a čtvrtletí (Q)

rok Q medián (Kč) průměr (Kč) zdroj
2017 4. ČSÚ
2017 3. 25 181 29 050 ČSÚ
2017 2. 24 896 29 346 ČSÚ
2017 1. 23 704 27 889 ČSÚ
2016 4. 25 061 29 320 ČSÚ
2016 3. 23 527 27 220 ČSÚ
2016 2. 23 047 27 297 ČSÚ
2016 1. 22 533 26 480 ČSÚ
2015 4. 23 745 28 152 ČSÚ
2015 3. 22 531 26 072 ČSÚ
2015 2. 22 230
2015 1. 21 161
2014 4. 22 769 27 200 ČSÚ
2014 3. 21 442
2014 2. 21 310
2014 1. 20 716
2013 4. 22 194 26 637 ČSÚ
2013 3. 21 244
2013 2. 20 880
2013 1. 19 988
2012 4. 22 219 27 170 ČSÚ
2012 3. 20 943
2012 2. 20 655
2012 1. 20 119
2011 4. 22 026 26 067 ČSÚ
2011 3. 20 718
2011 2. 20 432
2011 1. 19 797
2010 4. 21 559 25 803 ČSÚ
2010 3. 20 366
2010 2. 20 000
2010 1. 19 250
2009 4. 21 169 25 564
2009 3. 19 816
2009 2. 19 485
2009 1. 18 655
2008 4. 20 635
2008 3. 19 332
2008 2. 19 159
2008 1. 18 328
2007 4. 18 901
2007 3. 17 401
2007 2. 17 224
2007 1. 16 252
2006 4. 17 589
2006 3. 16 294
2006 2. 16 060
2006 1. 15 149

Zdroj: ČSÚ

Jděte k volbám do Evropského parlamentu

Volte Quimbyho!

Mlčení znamená souhlas, nebo nedostatek úsudku. Nemlčte. Vyjádřete svůj názor. Aspoň ve volbách. Jděte k volbám do Evropského parlamentu 23. a 24. května 2014 (pátek  14-22 h, sobota 8-14 h)

Pokud si nemůžete vybrat koho volit, zkuste volební kalkulačku.


Aktualizováno 26. 5. 2014:

Volební účast v ČR 18.2 % je ostudná. Tím, že lidé většinou nevolili, dali rozhodování do rukou ostatním, čímž podpořili výsledek:

  1. ANO – 4 mandáty – 16,13 %
  2. TOP 09 – 4 mandáty – 15,95 %
  3. ČSSD – 4 mandáty – 14,17 %
  4. KSČM – 3 mandáty – 10,98 %
  5. KDU-ČSL – 3 mandáty – 9,95 %
  6. ODS – 2 mandáty – 7,67 %
  7. Strana svobodných občanů – 1 mandát – 5,24 %
  • Těsně pod 5 % hranicí se umístila Česká pirátská strana, dále Strana zelených a Hnutí Úsvit.

Jak popisuje Zemana BBC?

Jak popisuje prezidenta Miloše Zemana BBC? Možná vás to přiměje podívat se z nadhledu, možná vás to jen utvrdí tom, co už víte:

„Miloš Zeman sám sebe popisuje jako euro-federalistu a je zastáncem užší evropské integrace, i když se domnívá, že by si Česká republika měla dát na čas s přijetí eura.

Zeman si zakládá na konfrontaci a snaží se vykonávat své prezidentské pravomoci v plném rozsahu, i když to znamená, že dochází ke konfliktu s vládou.

Jeho jmenování blízkého spojence Jiřího Rusnoka předsedou vlády po rezignaci Petra Nečase v červnu 2013 se setkalo s prudkým odporem hlavních politických stran, které ho obvinily ze snah o uchvácení moci.

Podle Zemanových kritiků tento krok podkopal demokracii. Obvinili ho, že se snaží zavést poloprezidentský systém, který bývalý předseda vlády Nečas popsal jako „Putinovský“.

Miloš Zeman odešel z politiky v roce 2003, poté co nedokázal porazit Václava Klause v prezidentských volbách. Dokonce i jeho vlastní Česká strana sociálně demokratická se neshodla, zda ho chce zpět.

Političtí analytici připisují jeho velkolepému návratu vliv nespokojenosti starších a chudších voličů spolu s hospodářským poklesem během období Nečasovy vlády.

V mládí byl častokrát vyloučen z různých míst pro jeho kritiku ekonomických selhání komunistického režimu a hrál významnou roli v hnutí Občanské fórum, které pomohlo svrhnout prosovětskou vládu v roce 1989.

V letech 1998-2002 byl sociálně demokratickým premiérem, ale ČSSD opustil následující rok po jeho pokoření v prezidentských volbách. Nyní vede malou sociálně-demokratickou Stranu práv občanů, která nemá žádná křesla v parlamentu.“

Viz BBC News – Czech Republic profile – Leaders

Jaké jsou skutečně ukrajinské protesty

Ukrajinské protivládní protesty Євромайдан (česky Euronáměstí) trvají už několik měsíců. Jejich charakter se ale výrazně proměnil. Původní masové demonstrace lidí požadujících užší evropskou integraci se změnily v pouliční bitvy s policií. Proti ní však nyní stojí velké množství najatých a organizovaných lidí. Ti jsou sváženi autobusy z širokého okolí Kyjeva, aby bojovali s policií a útočili na úřady. V Ukrajině, kde je poměrně vysoká nezaměstnanost, tuto možnost přivýdělku přivítalo mnoho mladých mužů. Současné protesty se tak staly pouze hranou fraškou, to jim však neubírá na brutalitě. Naopak, policie si je vědoma, kdo proti ní stojí, a tím se konflikty ještě vyostřují. Byť může být evropská integrace pro Ukrajinu tou správnou cestou, ukrajinská opozice si takto vytvořila vlastní placené milice, což je postup značně nedemokratický. To, že jsou pomocí placených milicí obsazovány státní úřady, se proto už nedá nazvat protestem nebo demonstrací, je to násilný státní převrat, a to nikoli z vůle občanů, ale z vůle těch, kteří platí.

Tento text není vyjádřením nesouhlasu s evropskou integrací Ukrajiny, poukazuje jen na nepřijatelné metody, kterými se snaží ukrajinská opozice převzít moc v zemi.

(Více fotek najdete na Wikimedia Commons.)

Kdy Zeman jmenuje vládu?

Jak dlouho ještě potrvá, než prezident Zeman jmenuje novou vládu a ukončí tak působení vlády svých přátel, která nikdy nedostala důvěru sněmovny?

94 dní a 20 hodin

Zeman se nejprve pokusil rozbít současnou ČSSD. Když se mu to nepovedlo, dává si podmínky koho jmenuje nebo nejmenuje ministrem. Přitom odpovědnost a tedy i rozhodování zůstává v rukou předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Toho ale Zeman nemá rád, protože ho Sobotka údajně nepodpořil ve volbě prezidenta v roce 2003 (viz iDNES.cz: Zeman hrozí: Mám seznam zrádců, 27. 4. 2004).

O Sobotkově názoru na Zemana čtěte zde: Lidovky.cz: Zeman na Hradě? To by byl návrat marasmu, tvrdil Sobotka, 14. 1. 2013.

Aktualizováno 23. 1. 2014: Prezident údajně jmenuje vládu 29. ledna, informoval o tom tiskový odbor prezidenta. Od voleb tak uběhne 94 dní a 20 hodin.