Příjmení předků

Již několik let se věnuji genealogii a sestavování svého rodokmenu, proto jsem se rozhodl věnovat se tomuto tématu také z pohledu onomastiky, konkrétně rozboru příjmení svých dosud zjištěných předků, tedy všech příjmení vyskytujících se v mém tzv. rodovém vývodu. V současné době jsem nalezl 38 příjmení, která se vyskytují nejdále v deseti generacích. Je jisté, že s mojí další genealogickou prací budou příjmení ještě přibývat, takže chápu tento soubor proprií za neuzavřený a budu se mu věnovat i v budoucnu. Příjmení jsem zjišťoval z počátku za pomoci příbuzných, především prarodičů a z rodinných dokumentů, rodných a oddacích listů apod. Většinu dokladů svých předků, tedy i jejich jmen, jsem nalezl v digitalizovaných matrikách státních oblastních archivů (Praha a Třeboň).

Seznam zkoumaných antroponym

  • Bačkovský
  • Brouček
  • Brzobohatý
  • Červinka
  • Čtvrtník
  • Ettl
  • Fousek
  • Hamták
  • Hartman
  • Havelka
  • Hlávka
  • Hodoušek
  • Holík
  • Hubáček
  • Choděra
  • Janek
  • Jileček
  • Kahovec
  • Kopecký
  • Kosmata
  • Kout
  • Kus
  • Ledrer
  • Mařík
  • Matějovský
  • Michl
  • Myslík
  • Nebeský
  • Novák
  • Plachta
  • Plášil
  • Pojsl
  • Prokop
  • Rezek
  • Svatoš
  • Šimeček
  • Toušek
  • Vaněk

1.     Bačkovský

-ého; adjektivní vzor „mladý“

přechýlený tvar Bačkovská

z oikonyma Bačkov

výskyt v ČR: 384 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Příjmení Bačkovský se zdá příbuzné s podobně znějícím Bačovský, Bačák, Bača apod. Ve skutečnosti se ovšem jedná o příjmení vzniklé z oikonyma Bačkov, což je obec v okrese Havlíčkův Brod. Je zajímavé, že největší hustota i četnost tohoto příjmení je právě v okolí Havlíčkova Brodu. Název obce Bačkov zase vznikl přivlastňovací příponou  -ov z osobního jména Baček. To má původ v hanáckém apelativu baček, hanlivě označujícím tlustého člověka.[1]

2.     Brouček

-a, Broučka; vzor „pán“

přechýlený tvar Broučková

z apelativa brouček, deminutivum slova brouk

výskyt v ČR: 784 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Příjmení vzniklo z přezdívky popisující vlastnosti člověka, tedy z apealtiva brouček, nejspíš tedy malý nebo roztomilý člověk. Častěji se vyskytuje v Čechách.

3.     Brzobohatý

-ého; adjektivní vzor „mladý“

přechýlený tvar Brzobohatá

složené brzo bohatý

výskyt v ČR: 1350 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Složené příjmení ze slov brzo bohatý nejspíš původně označovalo člověka, který zbohatl nápadně rychle (staročeské brzý znamená rychlý) nebo již jako mladý. Podobným příjmením je méně časté Brzybohatý.

4.     Červinka

-y; vzor „předseda“

přechýlený tvar Červinková

červený

výskyt v ČR: 4077 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Vznik příjmení Červinka souvisí se slovem červený. Apelativum červinka označuje červenou půdu, druh červených jablek nebo druh skotu.

Vyskytuje se častěji v severovýchodních Čechách a ve středu Moravy. Největší hustota příjmení je v okolí měst Slavkov u Brna a Bučovice, dále Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí a také v okolí města Nymburk. Podobné a častější (7206) příjmení Červenka se naopak vyskytuje zejména ve středních a západních Čechách a na východní Moravě.

5.     Čtvrtník

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Čtvrtníková

majitel čtvrtlánového hospodářství

výskyt v ČR: 240 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Dříve se sedláci označovali podle velikosti obdělávaného území jako celoláníci, půlláníci či čtvrtláníci, neboli čtvrníci. Jedná se tedy o jméno podle povolání. (Lán byl v Čechách značně nejednotnou mírou, 18-25 ha.)

6.     Ettl

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Ettlová

německá zdrobnělina osobního jména Otto

výskyt v ČR: 51 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Původně se jednalo o německé deminutivum osobního jména Otto. Otto je německou domáckou formu jmen jako Ottokar, Ottomar, Otfried atd.  Příjmení je německého původu a vyskytuje se často i v Bavorsku a Rakousku.

7.     Fousek

-a, Fouska; vzor „pán“

přechýlený tvar Fousková

z apelativa fous, tedy vous

výskyt v ČR: 1651 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Původem apelativní deminutivum slova fous neboli vous. Nositel byl možná charakteristický krátkými nebo řídkými vousy.

8.     Hamták

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Hamtáková

od slovesa hamtat, což znamená chmatat, šahat ale i šlapat.

výskyt v ČR: 85 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Slovo hamták má hanlivé zabarvení a mohlo označovat i zloděje.

9.     Hartman

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Hartmanová

z německého osobního jména Hartman

výskyt v ČR: 2146 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Německé osobní jméno Hartman je složeninou slov hart – tvrdý a man – muž, člověk. Slovo hart označovalo v jihoněmeckém nářečí také les, jak dokládají některá německá toponyma, takže by se mohlo jednat o člověka žijícího v blízkosti lesa.

10. Havelka

-y; vzor „předseda“

přechýlený tvar Havelková

z osobního jména Havel neboli Gallus

výskyt v ČR: 7429 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste, 121. nejčastější české příjmení

Příjmení vzniklo z osobního jména Havel latinského původu. Z jeho původního tvaru Gallus je zřejmé že označuje obyvatele Galie, tedy Gala, neboli Kelta. První zaznamenaný výskyt tohoto osobního jména Gauel na českém území je z roku 1172 a ve tvaru Hawel roku 1197.

11. Hlávka

-y; vzor „předseda“

přechýlený tvar Hlávková

z apelativa hlava

výskyt v ČR: 1829 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Vzniklo z apelativního deminutiva. Kromě části těla se mohlo jednat i o domovní znamení.  Vyskytuje se často na jižní Moravě a na Vysočině.

12. Hodoušek

-a, Hodouška; vzor „pán“

přechýlený tvar Hodoušková

z osobního jména Hod, Hodislav

výskyt v ČR: 72 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Ze staročeského osobního jména Hodislav vzniklo zkrácením jméno Hod a z jeho deminutiva vniklo příjmení Hodoušek.

13. Holík

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Holíková

z apelativa holík, tedy bezvousý či otrhaný člověk

výskyt v ČR: 3301 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Apelativum holík mohlo označovat člověka který nemá vousy, nebo chudého člověka, který nemá ani řádné odění. Příjmení Holík je doloženo roku 1389: Holik Krištofóv syn.

14. Hubáček

-a, Hubáčka; vzor „pán“

přechýlený tvar Hubáčková

z apelativa huba (ret) nebo podle označení groše

výskyt v ČR: 4020 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Staročeské apelativum huba označovalo ret, později hrubě ústa, případně obličej. Hubáček se ale také říkalo groši s portrétem krále Ferdinanda I. s charakteristicky výrazným rtem.

15. Choděra

-y; vzor „předseda“

přechýlený tvar Choděrová

z vlastního jména Chotibor nebo Chotimír

výskyt v ČR: 193 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Příjmení bylo pravděpodobně odvozeno z hypokoristika vlastního jména začínajícího na Chotě-. Základ chotě- je totožný s minulým kmenem slovesa chotěti (= chtíti; stupeň chot- je v slově „ochota“). Kdežto se však v slovese základ (pro svou významovou chudobu) oslabuje v ch’’těti > chtíti, zůstává u vlastního jména nezměněn. Např. Chotěmír nebo Chotimír znamená „ten, který chce mír“. Chotěbor, Chotibor je „ten, který chce boj“, druhá část má slovesný základ bor – z boriti „bojovat, bořit“.

16. Janek

-a, Janka; vzor „pán“

přechýlený tvar Janková

zdrobnělina osobního jména Jan

výskyt v ČR: 193 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Deminutivum jména Jan, které pochází z latinského Johannes a to z hebrejského Jochanán, ve významu „bůh je mocný“.

17. Jileček

-a, Jilečka; vzor „pán“

přechýlený tvar Jilečková

zdrobnělina jména Jiljí z řeckého Aegidios

výskyt v ČR: 94 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Aegidios znamená v řečtině štítonoš. Jileček vzniklo jako deminutivum slova Jiljí.

18. Kahovec

-e, Kahovce; vzor „muž“

přechýlený tvar Kahovcová

původ neznámý

výskyt v ČR: 179 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet stagnuje

Původ jména Kahovec je nejasný. Souvisí pravděpodobně se slovem kahan, jehož etymologie není objasněna. Je příbuzné polskému kaganiec a ruskému nářečnímu káganec.

19. Kopecký

-ého; adjektivní vzor „mladý“

přechýlený tvar Kopecká

ten kdo bydlí na kopci, pod kopcem

výskyt v ČR: 14316 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

34. nejčastější příjmení Kopecký má zcela zřejmý původ v apelativu kopec a vzniklo označením bydliště nebo původu nositele, jež byl z kopce nebo zpod kopce.

20. Kosmata

-y; vzor „předseda“

přechýlený tvar Kosmatová

kosmatý, tedy chlupatý nebo vlasatý

výskyt v ČR: 117 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Kosmata pochází z přídavného jména kosmatý, což znamenalo chlupatý nebo vlasatý. Stejný původ má pravděpodobně i jméno Kosmas.

21. Kout

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Koutová

z apelativa kout nebo toponym Kout, Kouty

výskyt v ČR: 1050 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Příjmení Kout má původ buď v apelativu kout, což mohlo označovat jeho původ nebo bydliště, např. kout lesa nebo vesnice. Původ můžeme hledat i v oikonymech Kout nebo Kouty, kterých je velké množství.

22. Kus

-e; vzor „muž“

přechýlený tvar Kusová

nářečně kos

výskyt v ČR: 391 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Původ z apelativa kus, tedy nářečně kos.

23. Ledrer

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Ledrerová

z německého Lederer – koželuh

výskyt v ČR: 15 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Příjmení Ledrer je zkrácené německé apelativum Lederer ve významu kožešník. V  matrikách za něj bývá často zaměňováno. Může však pocházet i z bavorského oikonyma Lederer. Příjmení se vyskytuje i v Bavorsku a Rakousku.

24. Mařík

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Maříková

z osobních jmen Máří, Mauritius, Martin, Marek

výskyt v ČR: 3392 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Příjmení Mařík je doloženo roku 1387: Marzik Okryzyn. Pochází z osobního jména začínajícího na Mar-, nejspíš Martin, Marek nebo Mauritius, případně Máří.

25. Matějovský

-ého; adjektivní vzor „mladý“

přechýlený tvar Matějovská

z oikonyma Matějov, Matějovec nebo Matějovice

výskyt v ČR: 984 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Příjmení označovalo původ nositele podle oikonyma Matějov u Sedlčan nebo Žďáru nad Sázavou, Matějovec  u Jindřichova Hradce nebo u Slavonic a nebo Matějovice u Nýrska.

26. Michl

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Michlová

Michal

výskyt v ČR: 1413 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Německá nářeční varianta osobního jména Michal, původně hebrejské jméno (Micha’el) je doloženo v Bibli jako jméno jednoho z andělů (v křesťanství archanděl Michael) a znamená „kdo je jako Bůh“, „Bohu podobný“. Podobně je utvořeno i příjmení Ettl, viz výše.

27. Myslík

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Myslíková

myslit, nebo Myslibor, Lubomysl

výskyt v ČR: 587 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Příjmení pochází nejspíš od slovesa myslit, tedy ten kdo myslí. Může se však jednat o hypokoristika jmen Myslibor, Lubomysl atp.

28. Nebeský

-ého; adjektivní vzor „mladý“

přechýlený tvar Nebeská

nebesa

výskyt v ČR: 641 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Příjmení Nebeský pochází z apelativa nebesa a označovalo asi člověka nehříšného, počestného.

29. Novák

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Nováková

nový usedlík, soused

výskyt v ČR: 69899 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Novák je nejčastější české příjmení a jeho hustota je 1 Novák nebo Nováková na 153 obyvatel ČR povolání. Pochází z českého a slovenského přídavného jména nový a označovalo nového obyvatele, usedlíka nebo souseda, případně toho, kdo dělá něco nové, např. šije jen novou obuv. Příjmení se vyskytuje často i na Slovensku a Maďarsku. Polská varianta Nowak je nejpočetnějším příjmením v Polsku. Chorvatskou, srbskou a slovinskou variantou je příjmení Novak.

30. Plachta

-y; vzor „předseda“

přechýlený tvar Plachtová

látka nebo plachý

výskyt v ČR: 254 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Příjmení Plachta pochází z apelativa stejného znění, které označovalo plátno na krytí vozu nebo loktuši na přenášení trávy a sena. Jiný původ můžeme hledat v přídavném jméně plachý. Doloženo roku 1378.

31. Plášil

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Plášilová

plašit (se)

výskyt v ČR: 892 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Příjmení pochází z příčestí slovesa plašit (se). Vyskytuje se zejména v Čechách stejně jako varianta Plašil.

32. Pojsl

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Pojslová

böse – zlý

výskyt v ČR: 203 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Příjmení pochází z  nářeční zdrobněliny německého slova böse, tedy zlý. Vyskytuje se převážne v jižních Čechách, zejména na Prachaticku.

33. Prokop

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Prokopová

Prokop, Prokópios

výskyt v ČR: 8245 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet stagnuje

Příjmení Prokop pochází ze staročeského osobního jména stejného znění. To má původ v řeckém osobním jménu Prokópios (jež znamenalo průkopník, prospívající), nebo Prokópos (pohotový). Vyskytuje se v celém Česku.

34. Rezek

-a, Rezka; vzor „pán“

přechýlený tvar Rezková

zrzavý

výskyt v ČR: 2266 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

Příjmení pochází z apelativa rezek, jež označovalo toho, kdo má rezavé vlasy nebo vousy, tedy zrzek. Častěji se vyskytuje v Čechách.

35. Svatoš

-e; vzor „muž“

přechýlený tvar Svatošová

Svatoslav, Svatomír

výskyt v ČR: 2602 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Příjmení Svatoš pochází zkrácením osobního jména Svatoslav, Svatomír apod. Častěji se vyskytuje v Čechách.

36. Šimeček

-a; vzor „pán“

přechýlený tvar Šimečková

Simon nebo vrabec

výskyt v ČR: 2991 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet klesá

Deminutivum jména Šimek pochází z osobního jména Šimon, to pochází z německého a latinského Simon, což je pořečtěná podoba hebrejského Šimhón, příjmení, jež znamená naslouchající. České apelativum šimek ale označovalo také vrabce.

37. Toušek

-a, Touška; vzor „pán“

přechýlený tvar Toušková

Matouš, Tuchomír, Tuchomysl atp.

výskyt v ČR: 993 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet stagnuje

Pochází hypokoristika osobních jmen jako Matouš, Tuchomír, Tuchomysl atp. Může se však jednat i o deminutivum apelativa touš, jež značí eso v kartách nebo dvojku na kostce. Pochází z německého Daus, ze starofrancouzského dous ve významu dvě.

38. Vaněk

-a, Vaňka; vzor „pán“

přechýlený tvar Vaňková

z apelativa brouček, deminutivum slova brouk

výskyt v ČR: 15702 (prosinec 2011, včetně přechýlení), počet roste

28. nejčastější příjmení pochází z osobního jména Václav, zkráceného na jméno Vaň. Vyskytuje se všude v ČR.

Závěr

Většina příjmení ze sledovaného souboru vznikla podle vlastností původních nositelů. Významná skupina má svůj původ podle názvů sídel. Příjmení, která vznikla z osobních jmen, jsou často cizího původu; některá příjmení (Ettl, Michl, Ledrer, Hartman) jsou přímo německá. Ve zkoumaném souboru jsou příjmení jak velmi vzácná (Ledrer), tak i velmi častá, včetně toho v České republice nejčastějšího.

Použitá literatura

MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Vyd. 2. Praha: Agentura Pankrác, 2004, 229 s. ISBN 80-867-8103-8.

REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2001, 752 s. ISBN 80-859-2785-3.

ONDŘEJ MALAČKA. KdeJsme.cz: Četnost příjmení nebo jména v České republice [online]. 2011 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: <http://www.kdejsme.cz>.

 


[1] BARTOŠ, František. Dialektický slovník moravský. V Praze, 1906, 166 s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>