Zastupitelskou demokracii, prosím

Děkuji, ale přímou demokracii nechci. Přiznám se totiž, že nevím, co všechno přesně dělá který můj zástupce, jako je starosta, krajský zastupitel, hejtman, senátor, poslanec, europoslanec a prezident. Nevím ani, jaké kvalifikace a schopnosti jsou pro jednotlivé posty nejvhodnější. Nevyznám se ve všech věcech, o kterých rozhodují a o kterých se vyjadřují. Neznám ani všechny kandidáty na tyto posty. Domnívám se, že tohle všechno neví většina voličů. Dokonce se o to třeba vůbec nezajímá. Byl bych proto rád, aby to za mě řešili jediní mnou volení zástupci. Zastoupili mě.

Obecní zastupitelé ať tedy volí starosty a zastupitele krajské. Krajští zastupitelé ať volí hejtmana a parlament. A parlament ať volí prezidenta a europoslance. Kdy jindy nás mají zastupitelé zastupovat, než při důležitých rozhodnutích? Nemůžeme nesouhlas s jejich zvolením řešit ubíráním jejich kompetencí. Nesouhlas řešme ve volbách.

Je přece mnohem pravděpodobnější, že volič zná zastupitele ze svého města nebo obce, než třeba europoslance. Volby se pak anonymizují za politické strany a voliči neznají lidi, které volí. Jenomže zastupitelé nejsou strany, ale lidé a ti mohou ze stran vystupovat, nebo jen hlasovat proti názoru strany.

Za posledních 12 let měl u nás možnost každý volič hlasovat nejméně dvacetkrát. To je více než 3x za dva roky. Aby mohl rozhodovat zodpovědně, musel si vybrat 20x  z široké palety nejrůznějších kandidátů, které samozřejmě neměl šanci všechny znát. Neznalostí svých volených zástupců tak dával mnohem větší moc do rukou stran, které sestavují svoje kandidátky. Hlasovat tak mohl mnohokrát, ale nevěda o kom. Jeho volba, více v rukou stran, se blížila k iluzi demokracie. Zastavme proto směřování k přímé demokracii.

Přímá demokracie není řešení

Zastupitelská demokracie vychází z toho, že ne každý člověk rozumí všemu a není schopen se ve všem orientovat. Proto si lidé volí několik zástupců, kteří to dělají spolu s jejich poradci za ně. Je to docela chytré. Méně chytré je tenhle systém zahodit a udělat referendum. Nebo přímou volbu prezidenta (všichni vidíme jak to dopadlo, někteří ostřeji).

Ano, zní to krásně, když se lidumilsky prohlásí, že si budou lidé rozhodovat sami za sebe. Já se ale přiznám, že toho nejsem vždycky schopen. Bouřlivě bylo prosazováno například referendum o radaru protiraketové obrany. Vyznáte se někdo např. v protiraketové obraně, mezinárodních vztazích a radiolokaci? A ještě natolik, abyste mohli rozhodnout o výstavbě radaru v Brdech? Já tedy ne.

Stejně tak si nejsem zcela jist, je-li většina obyvatel schopna rozhodnout, kdo by měl být českým prezidentem. Základy diplomacie se nevyučují ani na většině vysokých škol. Navíc málokdo dokáže vyjmenovat, co všechno takový prezident dělá a jaký by mě být rozsah jeho moci (to neví ani Zeman). Navrhované přímé volby hejtmanů a starostů jsou na tom stejně.

Od toho se volí parlament a krajští a obecní zastupitelé. Vybereme si naše zástupce, kteří se tomu budou věnovat a rozhodnou za nás. Jejich důležitým krokem by také mělo být vysvětlení jejich rozhodnutí zpět voličům. Třeba proč je dobrý nápad platit u lékaře. Většina lidí to totiž neví a myslí si, že je jen chtějí zlí politici obrat. Už jen to ukazuje, že přímá demokracie by selhala.

Pokud se vám nelíbí, jak rozhodují poslanci, rozhodně není moudrou cestou rozhodovat za ně, ale zvolit si příště jiné, důvěryhodnější. Samozřejmě jsou případy, kdy je referendum vhodné. Jedná se ale o lokální témata, kterým rozumí každý, třeba nové jméno ulice. Pro složitější problémy si volíme a platíme někoho jiného. Koho, to už je na nás.