Zastupitelská demokracie vychází z toho, že ne každý člověk rozumí všemu a není schopen se ve všem orientovat. Proto si lidé volí několik zástupců, kteří to dělají spolu s jejich poradci za ně. Je to docela chytré. Méně chytré je tenhle systém zahodit a udělat referendum. Nebo přímou volbu prezidenta (všichni vidíme jak to dopadlo, někteří ostřeji).
Ano, zní to krásně, když se lidumilsky prohlásí, že si budou lidé rozhodovat sami za sebe. Já se ale přiznám, že toho nejsem vždycky schopen. Bouřlivě bylo prosazováno například referendum o radaru protiraketové obrany. Vyznáte se někdo např. v protiraketové obraně, mezinárodních vztazích a radiolokaci? A ještě natolik, abyste mohli rozhodnout o výstavbě radaru v Brdech? Já tedy ne.
Stejně tak si nejsem zcela jist, je-li většina obyvatel schopna rozhodnout, kdo by měl být českým prezidentem. Základy diplomacie se nevyučují ani na většině vysokých škol. Navíc málokdo dokáže vyjmenovat, co všechno takový prezident dělá a jaký by mě být rozsah jeho moci (to neví ani Zeman). Navrhované přímé volby hejtmanů a starostů jsou na tom stejně.
Od toho se volí parlament a krajští a obecní zastupitelé. Vybereme si naše zástupce, kteří se tomu budou věnovat a rozhodnou za nás. Jejich důležitým krokem by také mělo být vysvětlení jejich rozhodnutí zpět voličům. Třeba proč je dobrý nápad platit u lékaře. Většina lidí to totiž neví a myslí si, že je jen chtějí zlí politici obrat. Už jen to ukazuje, že přímá demokracie by selhala.
Pokud se vám nelíbí, jak rozhodují poslanci, rozhodně není moudrou cestou rozhodovat za ně, ale zvolit si příště jiné, důvěryhodnější. Samozřejmě jsou případy, kdy je referendum vhodné. Jedná se ale o lokální témata, kterým rozumí každý, třeba nové jméno ulice. Pro složitější problémy si volíme a platíme někoho jiného. Koho, to už je na nás.