Středoškolská učitelka napsala prezidentovi otevřený dopis

„Vážený pane prezidente…

Učím základy společenských věd na střední škole, probíráme politologii a nedávno jsme se dotkli tématu „Prezident“. Studenti mě přímo bombardovali otázkami, na které nebylo v mých silách odpovědět, a proto se ptám Vás.

Jak je možné, že prezident země může:
1) Lhát (tvrdit něco, co není doložitelné)?
2) Nerespektovat rozhodnutí soudu?
3) Neuznat svou chybu a neomluvit se?
4) Nepustit studenty na Albertov k výročí 17. listopadu?
5) Legitimizovat šíření nenávisti ve společnosti?
6) Pochlebovat zemi, kde se ve velkém porušují lidská práva?
7) Kouřit v nekuřáckém hotelu?
8) Doporučovat studentům kouření a alkohol?
9) Vyzývat k agresi?
10) Mluvit sprostě a chovat se jako hulvát?

Těch otázek padlo ještě více, ale vybrala jsem ty nejzásadnější. Myslím, že není nutné rozebírat jednotlivé otázky, protože jde o mediálně hojně probíraná témata a jistě všichni víme, o co se jedná. Jde mi o to, jestli jste se někdy zamyslel nad tím, že jako prezident (obecná, nejvyšší autorita, tedy za normálních okolností) máte vliv na chování mladé generace.

Vy však svým chováním vzbuzujete dojem, že lhát, mluvit sprostě, chovat se k druhým s arogancí a přezíravostí, je normální. A tím velmi znesnadňujete práci, nám, učitelům, jež musíme čelit těmto otázkám. A já opravdu nevím, jak na ně mám odpovídat. Z pozice učitele jim musím říct, že jste prezident, že k vám musejí mít úctu, ale máte vy úctu Vy k nim? Jestliže jste studenty nepustil 17. listopadu (na Mezinárodní den studentů!) na Albertov, tak asi ne. Přitom právě studenti ovlivňují a ovlivňovali dění ve společnosti (1939, 1968, 1989). Můžete samozřejmě namítnout, že studenti nejsou žádná neviňátka, že pravděpodobně mají už zkušenosti s kouřením, alkoholem i lhaním. Jistě to tak může být, ale co… Když takové věci dělá i pan prezident… Je to pro ně o důvod víc, jak si takové věci ospravedlnit. Možná máte na mladou generaci větší vliv, než si myslíte.

Jsem šťastná, že jsem dospívala v době, kdy byl prezidentem Václav Havel, který je pro hodnoty, jež akcentoval, často posměšně nazýván pravdoláskařem. Myslím, že pravda a láska jsou hodnoty obecně lidské a všichni je potřebujeme. Já sama se cítím osobností Václava Havla a jeho hodnotovými vzory velmi pozitivně ovlivněna. Jaké hodnoty však předáváte svým chováním, ať už mládeži, či celé společnosti Vy?

Prosím, chovejte se lidsky, slušně a se zodpovědností k příštím generacím. Děkuji.“

Jak popisuje Zemana BBC?

Jak popisuje prezidenta Miloše Zemana BBC? Možná vás to přiměje podívat se z nadhledu, možná vás to jen utvrdí tom, co už víte:

„Miloš Zeman sám sebe popisuje jako euro-federalistu a je zastáncem užší evropské integrace, i když se domnívá, že by si Česká republika měla dát na čas s přijetí eura.

Zeman si zakládá na konfrontaci a snaží se vykonávat své prezidentské pravomoci v plném rozsahu, i když to znamená, že dochází ke konfliktu s vládou.

Jeho jmenování blízkého spojence Jiřího Rusnoka předsedou vlády po rezignaci Petra Nečase v červnu 2013 se setkalo s prudkým odporem hlavních politických stran, které ho obvinily ze snah o uchvácení moci.

Podle Zemanových kritiků tento krok podkopal demokracii. Obvinili ho, že se snaží zavést poloprezidentský systém, který bývalý předseda vlády Nečas popsal jako „Putinovský“.

Miloš Zeman odešel z politiky v roce 2003, poté co nedokázal porazit Václava Klause v prezidentských volbách. Dokonce i jeho vlastní Česká strana sociálně demokratická se neshodla, zda ho chce zpět.

Političtí analytici připisují jeho velkolepému návratu vliv nespokojenosti starších a chudších voličů spolu s hospodářským poklesem během období Nečasovy vlády.

V mládí byl častokrát vyloučen z různých míst pro jeho kritiku ekonomických selhání komunistického režimu a hrál významnou roli v hnutí Občanské fórum, které pomohlo svrhnout prosovětskou vládu v roce 1989.

V letech 1998-2002 byl sociálně demokratickým premiérem, ale ČSSD opustil následující rok po jeho pokoření v prezidentských volbách. Nyní vede malou sociálně-demokratickou Stranu práv občanů, která nemá žádná křesla v parlamentu.“

Viz BBC News – Czech Republic profile – Leaders

Kdy Zeman jmenuje vládu?

Jak dlouho ještě potrvá, než prezident Zeman jmenuje novou vládu a ukončí tak působení vlády svých přátel, která nikdy nedostala důvěru sněmovny?

94 dní a 20 hodin

Zeman se nejprve pokusil rozbít současnou ČSSD. Když se mu to nepovedlo, dává si podmínky koho jmenuje nebo nejmenuje ministrem. Přitom odpovědnost a tedy i rozhodování zůstává v rukou předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Toho ale Zeman nemá rád, protože ho Sobotka údajně nepodpořil ve volbě prezidenta v roce 2003 (viz iDNES.cz: Zeman hrozí: Mám seznam zrádců, 27. 4. 2004).

O Sobotkově názoru na Zemana čtěte zde: Lidovky.cz: Zeman na Hradě? To by byl návrat marasmu, tvrdil Sobotka, 14. 1. 2013.

Aktualizováno 23. 1. 2014: Prezident údajně jmenuje vládu 29. ledna, informoval o tom tiskový odbor prezidenta. Od voleb tak uběhne 94 dní a 20 hodin.

Přímá demokracie není řešení

Zastupitelská demokracie vychází z toho, že ne každý člověk rozumí všemu a není schopen se ve všem orientovat. Proto si lidé volí několik zástupců, kteří to dělají spolu s jejich poradci za ně. Je to docela chytré. Méně chytré je tenhle systém zahodit a udělat referendum. Nebo přímou volbu prezidenta (všichni vidíme jak to dopadlo, někteří ostřeji).

Ano, zní to krásně, když se lidumilsky prohlásí, že si budou lidé rozhodovat sami za sebe. Já se ale přiznám, že toho nejsem vždycky schopen. Bouřlivě bylo prosazováno například referendum o radaru protiraketové obrany. Vyznáte se někdo např. v protiraketové obraně, mezinárodních vztazích a radiolokaci? A ještě natolik, abyste mohli rozhodnout o výstavbě radaru v Brdech? Já tedy ne.

Stejně tak si nejsem zcela jist, je-li většina obyvatel schopna rozhodnout, kdo by měl být českým prezidentem. Základy diplomacie se nevyučují ani na většině vysokých škol. Navíc málokdo dokáže vyjmenovat, co všechno takový prezident dělá a jaký by mě být rozsah jeho moci (to neví ani Zeman). Navrhované přímé volby hejtmanů a starostů jsou na tom stejně.

Od toho se volí parlament a krajští a obecní zastupitelé. Vybereme si naše zástupce, kteří se tomu budou věnovat a rozhodnou za nás. Jejich důležitým krokem by také mělo být vysvětlení jejich rozhodnutí zpět voličům. Třeba proč je dobrý nápad platit u lékaře. Většina lidí to totiž neví a myslí si, že je jen chtějí zlí politici obrat. Už jen to ukazuje, že přímá demokracie by selhala.

Pokud se vám nelíbí, jak rozhodují poslanci, rozhodně není moudrou cestou rozhodovat za ně, ale zvolit si příště jiné, důvěryhodnější. Samozřejmě jsou případy, kdy je referendum vhodné. Jedná se ale o lokální témata, kterým rozumí každý, třeba nové jméno ulice. Pro složitější problémy si volíme a platíme někoho jiného. Koho, to už je na nás.

Kníže Karel a zeman Miloš

Karel Schwarzenberg je často z historických důvodů jmenován jako kníže, i když zejména ze strany jeho odpůrců. Přesto navrhuji oslovovat původem nejspíš prostého, nyní však v prezidentské volbě zvítězivšího Miloše Zemana také šlechtickým titulem. A jakým? Jeden se přímo nabízí, je navíc stejně vhodný, protože ho dotyčný získal též po předcích. Oslovujme tedy našeho nového prezidenta zeman Miloš. Je to sice titul nižší, o to však lidovější.

Zeman splácí státní dluh

Miloš ZemanPočítejte s námi:

Nastupující prezident Miloš Zeman slíbil, že bude splácet státní dluh ze svého platu. Měsíčně pošle 60 000 korun na speciální fond. Státní dluh ČR však již loni překročil 1,668 bilionu korun.[1] Pro zjednodušení pomineme další nárůst dluhu, inflaci i splácení někým dalším. Jak dlouho bude státní dluh splácet sám a za jak dlouho splatí dluh 2 000 stejně štědrých dárců?

Přečíst celý článek »

Král zlodějů nebo náš prezident?

Jste tupá, odporná, deprimovaná hovada a já nebudu brát ohledy, nebudu, na nikoho, ani mě nenapadne!

Češi jsou v zahraničí známí tím, že kradou. Někteří se za to stydí, někteří to zpochybňují. Je ale zajímavé, že předáka porevoluční politiky, která je známá právě tím, že rozkradla naši zem, zvolili lidé ve volbě prezidenta. Občané jsou zodpovědní za své zástupce a volí je podle sebe. Tím jsme ovšem jen řekli, nebo alespoň necelých 55 % z voličů, že jsme krást nepřestali nebo proti tomu zas tak moc nemáme.

Doufejme, že je to trochu přehnané. Na druhou stranu podpořilo Miloše Zemana jen 32 % ze všech občanů s volebním právem.

Je ale pěkné, že se do druhého kola dostal a byl v něm podpořen 44 % voličů, člověk, který není poskvrněn porevolučním zlodějským paktem a naopak se proti němu vyhraňoval (viz Dřevíčská výzva). A 44 % není málo. (Je také pěkné, že v Přerově nad Labem, slavné to polabské obci, zvítězil Karel Schwarzenberg, ač o 3 hlasy.) Naše společnost se mění a doufejme, že je to správný trend. Moc naivní? Ale co nám zbývá…

Prezident některých občanů?

Miloš Zeman prohlásil, že chce být prezidentem dolních deseti milionů. Nevím, podle čeho se hodnotí kdo je dole, ale já budu asi ten ze zbylých horních 500 000 občanů.

Nevolte komunistu prezidentem

Vadil by vám bývalý člen KSČ jako prezident ČR?

Tomáš Hanák říká:
„Vážený pane Fischere! Je 23 let po pádu komunismu. Nejde mi o to zkoumat co a jak jste dělal v KSČ. Prosím, abyste jako způsobný člověk v sobě zkusil najít dostatek slušnosti a nekandidoval coby bývalý člen komunistické strany na prezidenta naší republiky. Není hanba se mýlit. Hanba je nevyvodit z toho důsledky.“

Pod videem je podepsáno občanské sdružení Dekomunizace (které založili Ivan Medek, Ladislav Smoljak, Josef Kudláček, Jan Svěrák, Petr Hrubeš, Petr Ostrouchov a další), řkouc „Díky, že nevolíte komunistu prezidentem.“

Jak by volila prezidenta iracionální mládež

Na stránce serveru První zprávy Zbořil: Prezident Franz by Česko zpopularizoval můžeme číst zajímavé pohledy na výsledek studentských voleb Jeden svět ve školách, ve kterých zvítězil Vladimír Franz.

Proč proboha volili toho potetovaného, může se ptát výsledkem rozladěný konzervativec. Politolog Zdeněk Zbořil to vysvětluje. Protože „jde v určitém smyslu o protest proti rodičům a škole“, hlasující mládí lidé jsou nejspíš tupé stádo, které nedohlédlo dál než k mamince a paní učitelce a budoucnost naší země je ztracena. Skutečně? Vysvětlením může být snad, že „mladí lidé ve věku od 15 do 18 let rozhodují impulzivně a v zásadě nekladou důraz na otázky hlubšího charakteru“. A také, že „se mnohdy rozhodují rychle a iracionálně“, doufejme tedy, že z toho vyrostou. Politolog Zbořil ještě vysvětluje volbu konkrétních osob: „Pan Franz je podle odpovědí zaujal především nápadností a tím, že není součástí politického establishmentu, pan Schwarzenberg je zaujal bohatstvím“. Nabízí se otázka, zda i mladí lidé necítí, že už bylo dost politické zlodějny a že chtějí prezidenta nepolitického nebo bohatého tak, že už snad tolik krást nebude.

Viz Studenti chtějí za prezidenta Franze, straníci propadli – Aktuálně.cz.