Proč nevolím levici

Proč nevolím levici? Volba levice do poslanecké sněmovny, tedy vítězství  ČSSD a komunistů, případně účast Zemanovců ve vládě, způsobí pravděpodobně vyšší nezaměstnanost. Proč? A co to znamená? Čtěte níže.

Hrozící vyšší nezaměstnanost zasáhne zejména občany s nižšími příjmy, což jsou paradoxně spíše voliči levice. Předpokládaný úbytek nových pracovních míst bude způsoben nedůvěrou investorů v dobré podnikatelské prostředí u nás. Hrozí i rušení stávajících míst, protože podnikatele a živnostníci budou mít zhoršené podmínky tyto místa udržovat. To samozřejmě způsobí i snížení jejich zisku a tím i odvedených daní státu. Špatná finanční situace v podnikání může vest i k daňovým únikům. Tím se sníží příjem do státní kasy. S růstem nezaměstnaných vzrostou i náklady na sociální dávky. Výsledkem toho bude neodvratné vyšší zadlužování státu a hrozící bankrot České republiky, podobně jako se to stalo v Řecku. Krach státu tam způsobil zhoršení životní úrovně obyvatel a mnoho nezaměstnaných. To vyústilo v množství demonstraci a pouličních nepokojů. Proto nevolím levici.

Program levicových stran je zaměřen na podporu lidí, kteří svoje peníze neinvestují. Sociální otázky jsou samozřejmě důležité a neměly by se opomíjet. Jejich přímá finanční podpora je ale řešením důsledku, nikoli příčiny (na její vyplácení navíc stát potřebuje peníze, které nemá). Zhoršené životní podmínky způsobuje totiž zejména nezaměstnanost. Buď přímo tím, že nezaměstnaní nedostávají plat, nebo nepřímo, nezaměstnaní nepracují a tak nevytváří žádnou hodnotu, neodvádí daně a pobírají dávky. Jediným rozumným řešením je podpora podnikání v Česku, aby vznikl dostatek pracovních míst. Dalším důležitým krokem by měla být i podpora stěhování lidí za prací. Mnoho lidí totiž žije v místech, kde není práce a jen čekají, jestli se tam náhodou nějaká neobjeví.

Dostatek pracovních míst je předpokladem k ukončení zadlužování a dobrému fungování státu. Levice však chystá kroky, které povedou k úbytku pracovních míst, je to např. zvýšení daně z příjmu právnických osob a  zvyšování minimální mzdy. To vše povede k horším podmínkám pro podnikání, k úbytku pracovních míst, k chudšímu státu a tím i ke zhoršení života nás všech.

Proto nevolím levici.

Důvěra a politická kultura

Obraz politické kultury

Obraz politické kultury

Obraz české politiky není hezký již dlouho, situaci ale rozhodně nezlepšila současná aféra kolem premiéra Nečase. Ten byl nucen rezignovat na svou funkci. Zahraniční deníky nás označují za banánovou republiku. Není divu.

Ze zpravodajství se dovídáme postupně odhalené části skládačky, kterou můžeme shrnout: Premiér nechal sledovat svou manželku prostřednictvím své milenky, za použití Vojenského zpravodajství. Sekretářka předsedy vlády řídí Vojenské zpravodajství. Generálové AČR se bojí odporovat jedné úřednici a sledují manželku premiéra. Stát má rozvědku, která ani sama neví, že je sledována. Její velitelé netuší, že budou zatčeni, zatímco vůdci mafie to ví předem a užívají si na připravených jachtách na Jadranu. Policie zabavuje kila zlata a stovky milionů ukryté v bankovních schránkách. Část sněmovny již úřaduje z vězení. Premiér tvrdí, že uplácet pomocí lukrativních pozic není nic špatného.

Takové chování státních představitelů je nepochybně špatné, mělo by však být postihováno nejvyššími možnými tresty. Největší škody totiž nejsou materiální, ale společenské. V krátkých intervalech mezi jednotlivými aférami nemají lidé šanci nabýt špetky důvěry v politiky a tedy i ve stát. Často se proto můžeme setkat s názory blízkými anarchizmu, zejména u mladých lidí. Neplatit daně se ale často jeví jako jediné řešení v takto fungujícím státu i pro podnikatele nebo živnostníky. Lidé nechtějí být spojeni se státem a vnímají ho jako svého nepřítele. Politici pak marně přemýšlejí nad mechanizmy, které by zajistily odvody daní a konec zadlužování státu. Hlavním předpokladem je ale důvěra občanů ve stát. Ta se však stále snižuje – je-li to vůbec ještě možné.

Zeman splácí státní dluh

Miloš ZemanPočítejte s námi:

Nastupující prezident Miloš Zeman slíbil, že bude splácet státní dluh ze svého platu. Měsíčně pošle 60 000 korun na speciální fond. Státní dluh ČR však již loni překročil 1,668 bilionu korun.[1] Pro zjednodušení pomineme další nárůst dluhu, inflaci i splácení někým dalším. Jak dlouho bude státní dluh splácet sám a za jak dlouho splatí dluh 2 000 stejně štědrých dárců?

Přečíst celý článek »