Známý argentinský spisovatel J. L. Borges [borches], jeden z otců postmoderny, napsal dvě pozoruhodné povídky: Tlön, Uqbar, Orbis tertius a Zahrada, v které se cestičky rozvětvují. Pozor, následující text vyzrazuje jejich zápletku nebo rozuzlení.
Povídka Tlön, Uqbar, Orbis Tertius vypráví o pátrání po neexistující zemi Tlön, která byla vymyšlena skupinou intelektuálů a později popsána v encyklopedii Orbis Tertius. Pátrání budí dojem skutečnosti, opírá se o existující osoby. Dokonalá a velmi odlišná fiktivní planeta se ovšem začne promítat do našeho světa (existují skutečné pokusy o naplněním této myšlenky). Tím se povídka blíží k alternativní historii. Pozoruhodné je v ní líčení tlönského myšlení a pojetí světa, upřednostňujícího vnímání před existencí.
Druhá povídka Zahrada, v které se cestičky rozvětvují je uvedena jako prohlášení čínského špióna v britských službách, který prchá před pronásledovatelem. Má poslední šanci jak předat informaci o vojenském strategickém cíli. Navštíví anglického sinologa, jenž mu objasní skrytý význam velkého díla jeho známého předka: román-labyrint, který obsahuje všechny alternativy děje – spleť časů všech možností (jako gamebook). Ač toho špión lituje, sinolog je jím zabit – jeho jméno pak v novinách označuje vojenský cíl. Špiónovým motivem však není pomoc Německu, ale snaha o prokázání schopností svého národa.
Obě povídky jsou realistickými, lehce napínavými příběhy (pátrání a nebezpečí), které spojuje něčím pozoruhodný až nadpřirozený prvek (fiktivní planeta a román-labyrint). Na počátku nastíněná realita je narušena přechodem do jiného světa, do jiné alternativy. Obě povídky nastiňují otázku, do jaké míry máme osud ve svých rukou. Jedná se o osud celé civilizace nebo jediného člověka, jako by neměli na výběr a to, co se stalo, bylo nevyhnutelné, zároveň svůj osud určují sami svými činy. To přesně vystihuje postmoderní pojetí o pravdivosti odlišných názorů a prosazuje možnosti alternativních přístupů ke světu – tzv. pluralismus. To je zobrazeno ve zcela odlišném, ale nikoli nesprávném myšlení obyvatel Tlönu a také v románu-labyrint, podporujícím jakoukoli možnost děje. Další narážky na pluralitu názorů se objevují v obou povídkách. V první povídce je výrazným motivem také působení myšlenky na realitu. Vymyšlená země Tlön začne měnit Zemi – myšlenka vytváří skutečnost. Povídky na mě velmi zapůsobily možná i proto, že se s těmito myšlenkami ztotožňuji.
- Borges, Jorge Luis. Spisy I – Fikce / Alef – Tlön, Uqbar, Orbis tertius. str.11- 35, Argo, 2009.
- Borges, Jorge Luis. Spisy I – Fikce / Alef – Zahrada, v které se cestičky rozvětvují. str. 89-105, Argo, 2009.