Děkuji, ale přímou demokracii nechci. Přiznám se totiž, že nevím, co všechno přesně dělá který můj zástupce, jako je starosta, krajský zastupitel, hejtman, senátor, poslanec, europoslanec a prezident. Nevím ani, jaké kvalifikace a schopnosti jsou pro jednotlivé posty nejvhodnější. Nevyznám se ve všech věcech, o kterých rozhodují a o kterých se vyjadřují. Neznám ani všechny kandidáty na tyto posty. Domnívám se, že tohle všechno neví většina voličů. Dokonce se o to třeba vůbec nezajímá. Byl bych proto rád, aby to za mě řešili jediní mnou volení zástupci. Zastoupili mě.
Obecní zastupitelé ať tedy volí starosty a zastupitele krajské. Krajští zastupitelé ať volí hejtmana a parlament. A parlament ať volí prezidenta a europoslance. Kdy jindy nás mají zastupitelé zastupovat, než při důležitých rozhodnutích? Nemůžeme nesouhlas s jejich zvolením řešit ubíráním jejich kompetencí. Nesouhlas řešme ve volbách.
Je přece mnohem pravděpodobnější, že volič zná zastupitele ze svého města nebo obce, než třeba europoslance. Volby se pak anonymizují za politické strany a voliči neznají lidi, které volí. Jenomže zastupitelé nejsou strany, ale lidé a ti mohou ze stran vystupovat, nebo jen hlasovat proti názoru strany.
Za posledních 12 let měl u nás možnost každý volič hlasovat nejméně dvacetkrát. To je více než 3x za dva roky. Aby mohl rozhodovat zodpovědně, musel si vybrat 20x z široké palety nejrůznějších kandidátů, které samozřejmě neměl šanci všechny znát. Neznalostí svých volených zástupců tak dával mnohem větší moc do rukou stran, které sestavují svoje kandidátky. Hlasovat tak mohl mnohokrát, ale nevěda o kom. Jeho volba, více v rukou stran, se blížila k iluzi demokracie. Zastavme proto směřování k přímé demokracii.