Nikolaj Nosov: Neználkovy příhody – Kapitola 4 Když se z Neználka nestal malíř, rozhodl se, že bude básníkem a že bude skládat básně. Měl jednoho známého básníka, bydlel v Pampeliškové ulici a jmenoval se správně Žejdlíček. Ale jak známo, všichni básníci mají rádi krásná jména, a proto když Žejdlíček začal psát básně, vybral si jiné […]
Archiv pro štítek: literární teorie
Vybráno z proslovu v Jeruzalému 1985, kde francouzský spisovatel Milan Kundera přebíral Jeruzalémskou cenu. V proslovu poděkoval francouzsky, ale s českým přízvukem, jak sám přiznal, a přečetl také závěrečnou část své knihy o umění románu. Projev byl otištěn v Le Nouvel Observateur v témže roce a o rok později byl otištěn v knize L´art du […]
Ironie je jak známo jazykový prostředek vyjadřující opak vyřčeného. V písemném projevu je použití ironie ale problematické. K jejímu rozlišení se může použít kurzíva nebo uvozovky, to ale není jednoznačné. Vhodným prostředkem pro vyjádření ironie v textu může být použití speciálního interpunkčního znaménka. Jedná se o horizontálně obrácený otazník: ؟
V knize Flaubertův papoušek, kterou napsal Julian Barnes, je rozvíjeno téma faktu a fikce při psaní životopisu. Do jaké míry je životopis faktografií, jakou měrou se v něm odráží autor textu a kde je hranice těchto dvou pólů? To se ale týká veškeré tvorby, od osobní lyrické poezie po historické práce. Na všechna díla má […]
Umberto Eco se jako literární vědec mimo jiné zabývá přístupem čtenáře k literárnímu dílu. Věnuje se tomu i ve své sbírce přednášek Šest procházek literárními lesy v kapitole Vcházíme do lesů. Čtenář je podle něj nedílnou součástí literárního díla. Každé vyprávění je samo o sobě neúplné, protože nikdy nemůže obsáhnout celý svět, který zobrazuje. Literární dílo je komunikace, […]
Culler se ve své knize Krátký úvod do literární teorie mimo jiné zabývá základy teorie vyprávění – naratologií. Dokládá, že narativ je nám velmi blízký a chápeme pomocí něj své okolí. Již u dětí lze vysledovat základní narativní kompetenci. Naratologie tak může být chápána jako výklad intuitivního kulturního vědění či rozumění. Již podle Aristotela je […]
Rubriky
Čím je báseň velká?
Čím je báseň velká? Zdeněk Kožmín ve své knize Umění básně na tuto otázku nalézá odpovědi z různých stran, aby se dopracoval k celistvému pohledu a závěru. První je pohled Henriho Bremonda, který soudí, že básní se člověk musí nechat okouzlit. Šalda to pojmenovává jako láska. Musíme se do básně zamilovat, dát jí vlastně také […]
V současné době není úlohou estetiky stanovit, jestli existuje nějaká univerzální krása, ale spíše zkoumá, jak se estetično projevuje v lidských výtvorech, a jak je estetično obsaženo v lidské přirozenosti. Ve strukturalistické estetice nastupuje podle Mukařovského na místo pojmu krása pojem funkce. Neptá se co je krásné, nebo co je to krásno, ale co esteticky […]
Estetická funkce se někdy jeví jako nevýznamná, ale provází nás a zjevuje se na každém kroku. Je nedílnou součástí umění. Otázkou je jak se estetično projevuje v lidském konání. Jde o jeho energickou složku. Estetická funkce je jednou ze čtyř základních funkcí každého subjektu. Společně s funkcí symbolickou tvoří skupinu funkcí znakových. Do kategorie funkcí […]