Rubriky
Jazyk Nesmrtelnost chrousta

Piccolo existuje

Piccolo samozřejmě existuje. Stačí říct v restauraci, že chcete piccolo, a oni vám ho přinesou. I přes veškeré protesty kávomilců je u nás totiž malá káva obyčejně označována jako piccolo a větší jako espresso. To, že v jiných zemích je běžné espresso menší, neznamená, že to u nás musí být také tak. Zachovejte proto specifika místní kávové kultury, a dejte si piccolo.

Běžně velké espresso je u nás totiž o něco větší, italsky nazývané také Lungo, ačkoli v zahraničí tomu může být jinak. Slovo espresso také obecně označuje presovanou kávu bez ohledu na velikost šálku nebo přesný poměr složek. Existuje několik variant espressa, např. espresso macchiato, ristretto, espresso doppio atd. Přesné způsoby přípravy espressa se různí, ačkoliv se profesionální baristé domáhají striktních pravidel (doufám, že nebudou podobně unifikovány makové koláče). Běžný zákazník kavárny totiž nezkoumá, jak přesně tam kávu vykouzlí, ale ví, jak vypadá a chutná výsledek a jen na něm mu záleží.

Místní oblíbenost větší kávy a jeho označení jako espresso není tedy možné popřít. Také druhý, obecnější význam tohoto slova je zcela zřejmý. Pro označení menší varianty presované kávy proto chyběl název. Nutně se tak rozšířilo slovo piccolo.

Vše výše uvedené nevychází z nějakých pravidel nebo baristických příruček, ale snaží se zachytit současný jazykový úzus. Jedině na základě něho lze popisovat živý jazyk. Faktem zůstává, že odborné a obecné pojmenování se v tomto případě liší. Nabídka kaváren by však měla zůstat v rovině obecné, neláká-li na svou kávu pouze odborníky.

Takže, můžete s tím i nesouhlasit, ale slovo piccolo v češtině zakotvilo proto, že bylo zkrátka potřeba. Piccolo existuje a je to tak správně.


Otázkou zůstává, je-li nutné používat v našich restauracích spousty cizích, zejména italských pojmů (a často chybně). O tom zde.

Podobným problémem v odlišném významu českého a cizojazyčného slova se stala marmeláda.

35 reakcí na „Piccolo existuje“

No tak to je jako říct, že je jedno zda si objednám „cuba libre“ nebo „kolu s rumem“… pán autor je slušně mimo :)

Svatá to pravda, pestrost a vyvoj jazyka je jedna věc, ale jeho primární funkcí je, aby dokázal přesně označovat to, co označit má.

Dobrý den. Podle této Vaší logiky bych mohl obědnávat jen a jen „pivo“. A dostanu nějěaké pivo. Ano, často to tak i já dělám ale přesto ocěnuji možnost obědnat si Radegast, Svijany, 11°, kavasnicové, tmavé, birella atd atd. Ono někomu totiž není jedno, zda dostane Radegasta, Plzěň nebo Starobrno. Tak jako každému není jedno, jestli dostane kávu podobné té, kterou s idal na dovolené v Itálii nebo nějakou instantní z Kauflandu. Obzvlášť, když s iza ni zaplatí 50 Kč. Takže když si obědnám něco, co se nějak jmenuje, chci vědět co vlastně dostanu. Ono v každé kavárně totiž espresso znamená něco jiného a bylo by fajn, kdyby toomu tak nebylo.

Je rozdíl mezi pojmenováním produktu a mezi značkami.. I v kávě si můžete vybrat různé značky a tedy chuťové profily. Takto přemýšlet nad tímto článkem je zcestné…

Že vy jste by akorát zrovna na tom pivu? Dovedeno do extrému, dle vaší logiky, bych přišel do krámu a nahlásil že chci zboží a vztekal se, že místo šunky jsem dostal kondomy.

Objednávejte si co chcete, ale naučte se, jak se slovo „objednávat“ vlastně píše. Do té doby se raději do diskuzí písemně nezapojujte.

Dovolil bych si nesouhlasit. Celkem me rozciluje, kdyz v kazde restauraci si objednam espresso a pokazde dostanu neco jineho. Kdyz si objednam espresso, chci espresso a nikoliv americano. Dostavam se pak do situace kdy musim kavu vracet, prekousnout to co sem si neobjednal nebo se pokazde ujistit co vlastne dostanu a ani to vetsinou nepomuze, protoze personal sam nezna rozdil…proste zmacknou tlacitko. Kdo jiny by mel dodrzovat spravnou terminologii nez restauracni zarizeni, kde se kava podava? Kdyz si date koktejl a prisady jsou v jinych pomerech nebo uplne jine, tak je to jiny koktejl…ne ten co ste si objednali. Jako davat do Cuba Libre tuzemak nebo do Mojita nesycenou vodu.

Asi jste člověk, co rád vrací co si objedná, nebo prostě neumíte komunikovat.. V každé restauraci si umím říct o espresso… To, jak potom chutná je už, bohužel, věc jiná, ale to není předmětem této diskuse..

Tenhle paskvil, to je naprostej nesmysl :-) Espresso není ristretto, stejně jako malá desíka není ležák v tupláku! Piccolo nikterak nezakotvilo, je to jen ukázka buranství, podobná ponožkám v sandálech, ledvince na pupku a igelitce v ruce.
„Místní oblíbenost větší kávy a jeho označení jako espresso není tedy možné popřít.“ Ano, oblíbenost je to tak možná u nevzdělaného (=špatného) personálu. To samý je s „piccolem“. „Nutně se tak rozšířilo slovo piccolo.“ Jaký nutně? Nějaký osmdesátkový pingl chtěl být po návratu z Bibione světový a vzpomněl si na jedno z mála slovíček, která dohledal ve slovníku. Nutně..neskutečný!
PS:místní kávová kultura? Tady se před 15-20 lety o pravým espressu nikomu nezdálo (a mnohdy nezdá dodnes), tak jakápak kultura? To je jak kdyby se tady ohřívalo sushi v mikrovlnce.. Zase chtěl být někdo chytřejší než zbytek civilizovaného světa, viďte…

Nepopírám, že název vznikl vlivem nevzdělanosti, ale protože se u nás dělala větší káva, ta malá byla prostě zvláštní, a tak dostala zvláštní pojmenování.

A když jste se vydal na osobní rovinu: Pouze vyjadřuji svůj názor, stejně jako Vy. Rozhodně se Vás nesnažím přesvědčit, že jsem chytřejší. Možná bych to měl dávat jako varování ke každému článku :)

Podle této logiky, když bude úzus v Česku říkat špagetám makaróny, budeme jim navzdory všemu říkat makaróny. Nebo když v Česku začneme říkat nokům knedlíky, budou to knedlíky, a ne noky. Protože by šlo o zachycení současného jazykového stavu. Je to podobné, jako se v Česku zlodějnám říká odklánění finančních toků.

samozrejme, ze piccolo neexistuje, protoze, to, co se u nas oznacuje za preso (vy pisete espresso), nema s kavou nic spolecneho. preextrahovana hneda voda, plna toxinu a nevalne chuti je jen paskvil. to o cen vy mluvite, jako o americanu je take nesmysl, americano je espresso (tedy to, cemu rikate piccolo) nastavene horkou vodou, nikoli minutu protykana kava v pace. sam mate trochu zmatek v terminoliogii, ale chcete poucovat ostatni, coz pusobi prinejlepsim smesne, pokud chci poucovat, musim problematice rozumet, pokud ji nerozumim, mlcim, coz je vas pripad.

Já jsem nemluvil o přípravě ale o velikosti. Jak se která káva přesně dělá skutečně přesně nevím. Řeč byla o pojmenování kávy, bez ohledu na to, jestli je dobrá nebo ne.

Myslím, že klíč k problému se skrývá ve větě: „Běžný zákazník kavárny totiž nezkoumá, jak přesně tam kávu vykouzlí, ale ví, jak vypadá a chutná výsledek a jen na něm mu záleží.“. Běžný zákazník moc neví, jak chutná, proto vznikají mýty o první benzínce v itálii apod… Pakliže ochutnají skvělou kávu, tak se ptají, proč a jak atd. Dalším problémem je, že když si objednám pikolo (a přistoupím na Váš výklad, že se jedná jen o jazykovou odlišnost), nedostanu v 99% případů pitelnou kávu. Dobrou v žádném. Většinou dostanu podextrahovanou zkrácenou variantu bazénu, kde po chuti není ani památky.
Pokud by byl problém jen v názvu, souhlasil bych s pisatelem. Takto jde o to, že většině těch co kávu připravují chybí byť i základní dovednosti k přípravě kávy. Proto je káva ve většině případů a kavárnách špatná.
BTW polemizuji s tvrzením, že se jedná o místní zvyklost, to je jako byste prodávali pod označením šampaňské vinný střik (a prosím odhlédněte od ochraného označení pro šampaňské, Myslím to obecně).

Ano, bohužel existuje, ale myslím, že článek se míjí s jádrem problému. Cílem http://www.piccoloneexistuje.cz/ není určitě popírat českou realitu, ale přispět k jejímu zlepšení. České „presso“ totiž prostě není dobré: je to způsob, jak ze stejného množství suroviny vytvořit méně kvalitní nápoj. Situace, kdy musím říct „piccolo“, abych dostal pitelnou kávu (přičemž její příprava není delší ani nákladnější na materiál), je absurdní. To je trochu něco jiného než u marmelády. Podobá se to spíš nešťastnému osudu „turecké“ kávy. U té už ale není v rámci mainstreamu cesta zpět, protože pravá turecká káva vyžaduje delší přípravu v džezvě. U espressa jde ale jen o osvětu.

Dobrý den pane Červinko. nevím na kolik Váš článek byl pouhým trolizmem, ale zkusím s Vámi polemizovat. Třeba si uvědomíte pár souvislostí, které Vám při psaní článku unikly.

Za prvé, Vaše doměnka o ustáleném pojmenování velkého šálku na kávu, který se prodává pod názvem Cappuccino, naplněného skoro po okraj propresovanou kávou, staví na mylné doměnce, že se jedná o nápoj jinde označovaný jako americano. Americano, když si přečtete toto heslo alespoň na wikipedii, je espresso dolité vodou. Přesně tedy 30 ml espressa a 1,5 – 3 dl horké vody. V případě Americana z dvojité dávky kávy (z espressa doppia) jde o 40 – 50 ml espressa a zbytek vody.

Za druhé, pokud byste chtěl cappuccino šálek naplněný propresovanou kávou označovat jako espresso, dostáváte se do stejné situace, jako když byste chtěl nazývat rozklepanou svíčkovou steakem.

Za třetí, označení Espresso pro 7-10 gramů kávy, namleté na středně jemnou hrubost, upěchované cca 20ti kg tlakem a propresované 8 – 12ti bary o teplotě 88 – 95 stupňů celsia má své opodstatnění v chemii, Espresso by mělo téct 20 – 30 vteřin a výsledné množství mít obsah 20 – 30 mililitrů. Pokud tak není, uvolňují se do nápoje vedlejší ketony kofeinu, které mohou způsobovat neurologické a zažívací potíže, dále se uvolňují i velké obsahy tříslovin, které zatěžují žaludek a trávení. Nejlepsí v zvozovkách na toto ničení těla je česká specialita Turek.

Ondřeji, já mám pocit, že vy nevíte, o čem mluvíte. Píšete, že „Běžný zákazník kavárny totiž nezkoumá, jak přesně tam kávu vykouzlí, ale ví, jak vypadá a chutná výsledek a jen na něm mu záleží“. Běžnému zákazníku kavárny, kterého vy popisujete, vůbec nezáleží, jak výsledný nápoj chutná, protože si chce dát „kafe“ a chuť vůbec neřeší. Ani neví, jak chutná dobrá káva. Jen se nějakého, co si právě objednal espresso, přinesli mu čtvrt litru hnědé tekutiny a on je spokojen, zeptejte. Pokud někdo začne řešit chuť, jistě ho začne zajímat způsob přípravy. Makový koláč, který si kupujete, předem vidíte, ale kávu nikoliv. Mícháte jablka a hrušky. Vysvětlete mi, proč se správné espresso u nás nejmenuje prostě espresso, tak jako všude jinde na světě, a všechny jeho ryze české odvozeniny se nejmenují českou zkomoleninou? Třeba kýbl kafe. Horkýho a dobrýho.

Tyhle pitomosti jsou i jinde, jsme jediný národ, kde se mexickým bramborám říká americké a ty opravdu americké u nás skoro nikdo nezná. Když pak přijede Čech do zahraničí, připadá si jako pitomec… těch příkladů by se našly desítky… aneb i tisíckrát omílaný blábol či nesmysl nemá právo na to stát se pravidlem…

Panečku, autor to pěkně schytal :-) Musím však souhlasit s většinou komentujících. Můj reálný zážitek: Přijdu do značkové prodejny Tchibo, mám chuť na kávu. Na kvalitní kávu. Koukám na nabídku, měl jsem asi už zbystřit: „1) velké espresso, 2) malé espresso“. Nevím, co tím chce obsluha říci, a tak si objednávám prostě espresso. Protože to je přece jen jedno. Ovšem co mi přistálo na stolku, bych nikomu nepřál. Kýbl dřevité břečky, tfuj! A to ve značkové prodejně kávy. Bojujme za kvalitní espresso!

Aha, takže vy hledáte v prodejně Tchibo kvalitní kávu a chyba, dle Vašeho názoru, není na Vaší straně? To lecos vysvětluje :)

Je obecně známé, že intenzivně ničíme italské standardy zaručeně vylepšenými českými verzemi. Ať už je to espresso alá bazén, eidam na pizze a těstovinách, boloňská kečupiáda, nebo parboilované rizoto se špekoni a zeleninkou z mrazáku. Je poměrně ostuda, když se takové věci stanou standardem v restauracích a kavárnách, kde za takové zaručeně italské rizotko nebo rybníček přeextrahované břečky zaplatíte rozhozeným žaludkem a nepěknou sumou na účtu. Trvám na tom, že chci za svoje peníze dostat kvalitní a chutné jídlo i kávu. Kvůli tomu, že je někdo ochotnej do sebe za 40 korun nalejt dvojku kafe co smrdí i chutná jako voda z kaluže, se nesmířím s tím, že něco takového podají mně.

Dobře připravená káva je lahodný nápoj a kdo chceme pít lahodný nápoj, pojďme si najít a oblíbit kavárnu, kde takovou kávu dostaneme. A myslím si, že čím víc nás bude, tím víc bude takových dobrých kaváren. Kávová kultura totiž musí začít u lidí, kteří kávu pijí, ne prodávají.

Půjdu na to přímo. Mám rád italské espresso. Pokud jsem v Čechách a objednám si espresso, velmi často dostanu více vody, než bych si přál. Objednám si tedy picollo a pokaždé dostanu to správné „malé“ espresso (to neznamená, že vždycky chutná dobře). Abych se tedy vyhl nedorozuměním a nemusel zkoumat co pod pojmem „espresso“ každá restaurace nabízí, objednám si prostě picollo. Všichni tomu rozumí, sic na mě někdy koukají jako na burana. Ale přesto chápou co chci. Myslím, že tento článek to vystihl dokonale!

Když chci dobrý čaj, nepůjdu do restaurace, ale do čajovny. Co konkretně na tom vy „lidi od kafe“ nechápete?

Mám trochu pocit, že autor článku zůstal poněkud nepochopen. A taky mě zarazila míra agrese, kterou opontenti projevují ve svém boji za svůj názor. Je to trochu škoda, myslím, že autor chtěl jen říct, že bychom se neměli s prominutím posr…když někdo používá výraz picolo a hned jej označovat za burana. Protože, jak také napsal, alespooň dostane, co chce. Ale taky zde otevírá myšlenku místních zvyklostí neboli kávové kultury a faktu, že není vždy nutné kopírovat jeden jediný vzor (v tomto případě Itálii – mimochodem jsem se odtamtud právě vrátila a nebylo to vždy dokonalé). Stejně tak všichni chápou, že pizzu dostanou v různách zemích jinou, dle preferencí místního národa a nemusí být nutně hnusná. Chápu oponenty v tom, že jim jde o kvalitu, ale nemělo by zde jít až tak moc o název. Já jsem pro kvalitu, ale taky o otevřenost a osobitost. Nebo nám způsob přípravy kávy třeba časem nařídí nějaký zákon z EU, možná že by skalní příznivci espressa a ristretta podle nějakého mustru konečně zajásali.

Napsat komentář: czDa5id Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..